Počet krevních destiček, koncentrace C-reaktivního proteinu (CRP) a hladiny chromograninu A, proteinu, který se nachází v tzv. neuroendokrinních buňkách, jsou tři důležité, přitom prostým odběrem krve snadno získatelné ukazatele selhání kombinované hormonální léčby nádorů prostaty.
Výsledky studie autorů z Laboratoře molekulární patologie při Ústavu Klinické a molekulární patologie LF UP, která je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc (ÚMTM) a Onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc, otiskl mezinárodní odborný časopis Journal of Molecular Diagnostics.
Rakovina prostaty je po rakovině plic celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí v souvislosti s nádorovým onemocněním mužů. Nádor zpravidla vzniká jako hormonálně senzitivní – tedy citlivý na testosteron a další androgeny. Tyto hormony mj. podporují růst prostaty, a tím i nádorových buněk v ní. Cílem léčby v této fázi onemocnění je tedy snížit jejich hladinu v těle, ať už léky (chemická kastrace), nebo chirurgickým zákrokem.
Časem se ale některé nádory prostaty „naučí“ růst i při nízké hladině testosteronu, to znamená, že rakovina už na léčbu snižující hladiny androgenů nereaguje (je tzv. kastračně rezistentní). V této fázi se již onemocnění léčí hůře. Standardem je použití inhibitorů signální dráhy androgenového receptoru, posléze chemoterapie, případně další cílená léčba nebo imunoterapie.
„Léčba snižující hladiny androgenů, tzv. androgen deprivační terapie, je již dlouho první volbou v léčbě hormonálně senzitivních nádorů prostaty. V poslední době se u těchto pacientů s metastázami doporučuje kombinace androgen deprivační terapie s inhibitory signální dráhy androgenového receptoru. Aby ale mohli onkologové kontrolovat průběh onemocnění a hodnotit, zda je léčba účinná, popř. zda vyžaduje optimalizaci, potřebují k tomu mít biologické ukazatele, tzv. biomarkery, které by mohli u pacientů testovat,“ vysvětluje Jan Bouchal, vedoucí výzkumné skupiny Laboratoře molekulární patologie ÚMTM a NÚVR.
V publikované studii u pacientů s hormonálně senzitivními nádory prostaty analýza 16 různých biomarkerů identifikovala tři z nich, které nezávisle na jiných faktorech predikují selhání kombinované androgen deprivační terapie s inhibitory signální dráhy androgenového receptoru. Jedná se o počet krevních destiček, koncentraci CRP a hladinu chromograninu A.
„Sledování těchto biomarkerů může poskytnout zásadní informace o progresi onemocnění a o potenciálním selhání léčby, což umožní včasnější a personalizovanější terapeutické intervence,“ uvádí docentka Hana Študentová z Onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc, a dodává: „Objev počtu krevních destiček jako nezávislého negativního prediktivního faktoru u hormonálně senzitivního karcinomu prostaty léčeného kombinovanou terapií je obzvláště důležitý ve světle nedávného výzkumu, který zdůrazňuje zásadní roli krevních destiček v podpoře růstu existujících metastáz. Tento výzkum ukázal, že krevní destičky hrají v progresi metastáz dvojí roli – pomáhají v počátečních fázích metastázování tím, že se vážou na nádorové buňky, a také podporují přežití a růst již vzniklých metastatických nádorů potlačením imunitní odpovědi.“
Jan Bouchal dodává, že vyšetření počtu krevních destiček, CRP a chromograninu A je zavedeno v mnoha tuzemských laboratořích, a proto je lze rychle a snadno použít při péči o pacienty s metastatickými hormonálně senzitivními nádory prostaty. Po dalším ověření u více pacientů by mohly být markery identifikované v publikované analýze prospěšné při rozhodování o léčbě pacientů s agresivními typy metastatické rakoviny prostaty.
Zdroj:
Chrenková, Eva et al. Platelets, Chromogranin A, and C-Reactive Protein Predict Therapy Failure of Metastatic Hormone-Sensitive Prostate Cancer while miR-375 Outperforms Prostate-Specific Antigen in Stratifying Castration-Resistant Prostate Cancer, The Journal of Molecular Diagnostics, Volume 27, Issue 6, 446 – 456 1e10; DOI: 10.1016/j.jmoldx.2025.02.006