Praha, 17. září 2026 – Připravovaná vládní změna systému podpory výzkumu, vývoje a inovací, která se bez předchozí diskuse objevila v meziresortním připomínkovém řízení, počítá s převedením podpory zdravotnického výzkumu pod Technologickou agenturu ČR podřízenou ministerstvu průmyslu a obchodu, budoucímu ministerstvu hospodářství. O financování zdravotnického výzkumu by tak nově rozhodovala instituce mimo resort zdravotnictví. Odborníci upozorňují, že nejde jen o administrativní změnu – nový model může ovlivnit způsob hodnocení i směřování zdravotnického výzkumu a postavení projektů, jejichž hlavním cílem není komerční využití, ale zlepšení diagnostiky, léčby, prevence a zdravotní péče.
Materiál ministerstva průmyslu a obchodu Defragmentace systému podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice navrhuje, aby nový Resortní program výzkumu ministerstva zdravotnictví na léta 2028–2034 realizovala TA ČR. Od roku 2028 by měla převzít také poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumných organizací v resortu zdravotnictví, například fakultních nemocnic a dalších přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví. Tomu by zůstala role věcného garanta, zatímco hodnocení veřejných soutěží, právní akty, kontrola, audit i hodnocení programu by přešly na TA ČR.
„Nejde o technickou změnu v administraci grantů. Navrhovaný model by znamenal, že ministerstvo zdravotnictví sice zůstane věcným garantem, ale samotné hodnocení projektů, rozhodování o podpoře, kontrola i hodnocení programu přejdou na agenturu podřízenou jinému resortu. Přitom zdravotnická vědeckovýzkumná činnost patří podle kompetenčního zákona výslovně do působnosti ministerstva zdravotnictví. Tak zásadní změnu nelze provést jako pouhou organizační úpravu, ale musí jí předcházet řádná odborná a legislativní diskuse. V obecné rovině s defragmentací systému podpory výzkumu souhlasím. Neměla by se však týkat zdravotnického výzkumu, u něhož kompetenční zákon z dobrých důvodů výslovně svěřuje gesci ministerstvu zdravotnictví,“ upozorňuje doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace, poradce ministra zdravotnictví pro vědu a výzkum a lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Dále dodává: „Změna procesu hodnocení v rámci TA ČR může přesunout peníze a priority od potřeb pacientů a českého zdravotnictví ke komerčně atraktivním technologiím.“
Zásadní otázkou je také samotná povaha zdravotnického výzkumu a cíle, které má jeho veřejná podpora sledovat. „Výzkum v medicíně samozřejmě přináší inovace, nové technologie a má také významný ekonomický potenciál. Jeho hlavním smyslem ale musí zůstat něco jiného – získávat poznatky, které povedou k lepší prevenci, diagnostice a léčbě nemocí. V onkologii velmi dobře vidíme, jak dlouhá a složitá může být cesta od objevu v laboratoři až k reálnému přínosu pro pacienta. Systém podpory musí tuto cestu respektovat a vytvářet pro ni podmínky,“ říká prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny.
V současnosti účelovou podporu zdravotnického výzkumu ministerstva zdravotnictví administruje Agentura pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR), která má vlastní systém odborného hodnocení vytvořený pro specifické potřeby biomedicínského a klinického výzkumu. Projekty posuzuje v deseti odborných hodnoticích panelech více než 120 expertů. Každý návrh hodnotí dva zpravodajové z příslušného panelu a po první selekci také dva nezávislí externí oponenti, z nichž jeden je zahraniční. Ročně systém zpracovává přibližně 450 návrhů a kolem 1 200 posudků. Převedení pod TA ČR by znamenalo budovat tuto expertní síť znovu od začátku.
„Zdravotnický výzkum má svá specifika a nelze jej jednoduše vložit do univerzálního modelu podpory aplikovaného výzkumu. Vedle vědecké kvality a klinického přínosu musíme u projektů posuzovat například design klinických studií, etické a regulatorní aspekty, ochranu pacientů nebo práci s biologickým materiálem. Současný systém stojí na rozsáhlé síti odborníků z jednotlivých oblastí medicíny i zahraničních hodnotitelů, která vznikala řadu let. Případná změna proto musí především garantovat zachování kvality, odbornosti a nezávislosti hodnocení,“ říká prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., předseda AZV ČR.
„Hodnota zdravotnického výzkumu se nedá měřit pouze jeho komerčním potenciálem. „Studie, která například ukáže, že levnější léčba je stejně účinná, umožní bezpečně snížit intenzitu terapie nebo pomůže lépe nastavit screening, nemusí vést k novému produktu ani patentu, ale pro pacienty a celý zdravotní systém může mít mimořádný význam. Právě takové otázky přitom často nemá kdo jiný než veřejný sektor financovat,“ zdůrazňuje Ondřej Slabý.
Důležitá je i skutečnost, že v žádné srovnatelné zemi není zdravotnický výzkum financován agenturou podřízenou ministerstvu hospodářství nebo průmyslu. Vyspělé státy naopak pro zdravotnický výzkum zřizují a udržují specializované agentury, zpravidla navázané na resort zdravotnictví. „Účelová podpora zdravotnického výzkumu je v EU stále více organizována prostřednictvím evropských partnerství ve zdraví, v nichž je členem za Českou republiku ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím AZV ČR a která vyžadují partnera se zdravotnickou expertizou, vlastním hodnoticím procesem kompatibilním s mezinárodním peer review a rozpočtovým závazkem resortu. Převod pod TA ČR by tyto závazky přerušil nebo přinejmenším zkomplikoval a Českou republiku by v evropském zdravotnickém výzkumu, kde její zastoupení je již dnes slabé, dále oslabil,“ domnívá se Marián Hajdúch.
Odborníci proto považují za zásadní, aby specifika zdravotnického výzkumu byla při další debatě o změnách systému respektována a jeho podpora zůstala v gesci ministerstva zdravotnictví. Kromě možnosti zachování současného stavu považují za jednu z možných cest legislativní ukotvení AZV ČR jako specializované agentury pro zdravotnický výzkum a zachování odborného hodnocení odpovídajícího specifikům biomedicínského a klinického výzkumu.
Z pohledu NÚVR je důležité také zachování podmínek, které umožňují propojovat základní, translační a klinický výzkum a rozvíjet dlouhodobou spolupráci mezi výzkumnými institucemi a zdravotnickými pracovišti. Právě kontinuita, odborné hodnocení a respektování specifik biomedicínského a klinického výzkumu jsou předpokladem pro to, aby se nové poznatky mohly postupně promítat do prevence, diagnostiky a léčby nádorových onemocnění.

