Šest vybraných studentek a studentů středních škol strávilo poslední srpnový týden tam, kam se při běžné výuce jen tak nedostanou – přímo ve výzkumných laboratořích. Druhý ročník Letní školy NÚVR jim nabídl pět dní praktické práce pod vedením zkušených vědkyň a vědců a možnost poznat různé oblasti výzkumu rakoviny – od práce s nádorovými buňkami přes biochemii a vývoj léčiv až po studium změn v nádorovém genomu.
Letní škola NÚVR se uskutečnila od 24. do 28. srpna 2026 a navázala na úspěšný první ročník z loňských prázdnin. Určena je budoucím maturantům se zájmem o přírodní vědy, které k účasti doporučují jejich pedagogové – tentokrát se jí zúčastnili studentky a studenti z Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře, pražských gymnázií Christiana Dopplera, prof. Jana Patočky, Přípotoční či Mensa gymnázia a Střední zdravotnické školy Beroun.
„Chceme mladým lidem ukázat výzkum takový, jaký skutečně je – přímo v laboratoři a v kontaktu s lidmi, kteří se mu každý den věnují. Taková zkušenost jim může pomoci při rozhodování o dalším studiu a třeba v některých z nich probudit i chuť věnovat se vědě v budoucnu,“ říká Aleksi Šedo, ředitel NÚVR.
Pět dní, pět různých pohledů na výzkum
Program odstartoval v Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, kde se studentky a studenti pod vedením Martina Sztacha z Laboratoře architektury nádorové buňky věnovali práci s nádorovými buněčnými kulturami glioblastomu a osteosarkomu. První den měl zároveň pokračování na samém konci letní školy – připravený biologický materiál posloužil jako výchozí bod pro následné pátrání po změnách v nádorovém genomu.
Také druhý den strávili účastníci na 1. LF UK, kde pro ně Ivana Matrasová, Magdalena Houdová Megová a Eva Balážiová z Laboratoře biologie nádorové buňky připravily workshop zaměřený na využití biochemických a mikroskopických metod v diagnostice nádorových onemocnění. Na modelovém příkladu nádoru ledviny si vyzkoušeli cestu od vyšetření biologického materiálu přes interpretaci výsledků různých vyšetření až ke stanovení diagnózy.
Ve středu se letní škola přesunula do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde Michal Tichý společně se svými kolegy přiblížil studentkám a studentům svět medicinální chemie a dlouhou cestu od nápadu na novou molekulu k potenciálnímu léčivu. Program kombinoval teoretický pohled na vývoj léčiv s praktickou laboratorní prací, kdy si účastníci sami vyzkoušeli syntézu kyseliny acetylsalicylové a následnou analýzu výsledného produktu.
Čtvrtý den patřil skupině Biolékařské polymery z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Tentokrát středoškoláci pod vedením Libora Kostky, Lenky Kotrchové a dalších kolegů sledovali „cestu polymerního léčiva“ – od syntézy polymerního materiálu přes navázání léčiva či diagnostické značky až po charakterizaci výsledného produktu. Seznámili se tak s vývojem polymerních materiálů a jejich možným využitím pro cílené doručování léčiv nebo diagnostiku nádorů.
Pomyslný kruh se uzavřel v pátek v Laboratoři genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Společně s Michalem Kolářem, Janou Šáchovou, Miluší Hradilovou a dalšími kolegy se studentky a studenti vrátili k nádorovým buňkám z prvního dne a zaměřili se na jejich DNA. Součástí programu byla izolace DNA, příprava sekvenační knihovny a bioinformatická analýza získaných dat, jejímž cílem bylo pátrat po změnách v genomu nádorových buněk.
Právě závěrečný den zachytil také štáb TV Nova. Reportáž odvysílaná v Televizních novinách představila práci středoškoláků v laboratořích a připomněla hlavní cíl projektu – podpořit zájem mladých lidí o vědeckou práci.
Pohledem samotných účastníků
Jak studenti pět dní strávených v laboratořích vnímali, ukázalo závěrečné hodnocení. Letní škola získala od účastníků v průměru 9,5 bodu z 10, přičemž čtyři ze šesti studentek či studentů ji ohodnotili plným počtem bodů. Velmi vysoko hodnotili také míru vlastního zapojení do práce v laboratoři – v průměru 4,83 z 5.
V otevřených odpovědích oceňovali především možnost pracovat samostatně, zkoušet si laboratorní metody vlastníma rukama a diskutovat přímo s vědci. Jeden ze studentů například vyzdvihl vedle samotné laboratorní práce také „obrovskou vstřícnost a lidskost“, s níž lektorky a lektoři komunikovali. Několik studentů zároveň uvedlo, že letní škola jejich očekávání dokonce předčila. A možná ještě důležitější je, že celý týden pomohl mladým lidem přemýšlet o jejich další cestě. Polovina účastníků uvedla, že se po absolvování letní školy o práci ve výzkumu zajímá mnohem více než před ní. Pro jiné byla zkušenost příležitostí lépe si ujasnit vlastní budoucí směřování – mezi zvažovanými obory studentky a studenti uváděli například chemii, fyziku, genetiku, farmacii nebo medicínu.
Pět náročných dní zvládli na jedničku
Na závěr převzali všichni účastníci certifikáty o absolvování Letní školy NÚVR z rukou Lucy Vannucciho, který se dlouhodobě věnuje kariérnímu rozvoji mladých vědkyň a vědců. Při této příležitosti připomněl, že týden strávený přímo ve výzkumných laboratořích dává středoškolákům příležitost poznat vědu způsobem, který jim běžná školní výuka nabídnout nemůže, a získat tak cennou osobní zkušenost s prostředím skutečného výzkumu.
Chtěli bychom všem studentkám a studentům, kteří zvládli pět intenzivních dní plných nových pojmů, metod, experimentů i skutečné laboratorní práce, poděkovat za jejich nadšení, motivaci i cennou zpětnou vazbu. Stejně tak děkujeme jejich pedagožkám a pedagogům, kteří je k účasti doporučili a dlouhodobě podporují jejich zájem o přírodní vědy.
Velké díky pak samozřejmě patří také všem lektorkám a lektorům, kteří středoškolákům věnovali svůj čas, zkušenosti a s velkou ochotou s nimi sdíleli své znalosti i nadšení pro vědu– Martinu Sztachovi, Ivaně Matrasové, Magdaleně Houdové Megové, Evě Balážiové, Michalu Tichému, Samantě Rožánkové, Iliu Kadochnikovi, Radku Staníkovi, Liboru Kostkovi, Lence Kotrchové, Martinu Studenovskému, Vojtěchu Krusberskému, Michalu Kolářovi, Janě Šáchové, Miluši Hradilové a Lucii Pfeiferové.
