Ministerstvo zdravotnictví ČR na konci dubna vyhlásilo novou veřejnou soutěž v rámci Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu 2024–2030, konkrétně Podprogramu 4: Podpora národních autorit v prioritních oblastech zdravotnického výzkumu. Tato výzva vyvolala mimořádný zájem nejen v rámci našeho národního ústavu, ale napříč projekty programu EXCELES. Důvod je zřejmý – po skončení mimořádné podpory z Národního plánu obnovy vstupují velké výzkumné infrastruktury a sítě do období udržitelnosti, kdy bude jednak nutné dostát závazkům udržitelnosti, jejichž indikátory jsou kodifikovány partnerskou smlouvou, a zároveň hledat nový model dlouhodobé stability, koordinace a reprezentace vůči státu i mezinárodním partnerům.
Soutěž je zaměřena na období 2026–2030 a její ambicí je podpořit dlouhodobé fungování národních odborných platforem a sítí v prioritních oblastech zdravotnického výzkumu, přičemž předpokládaná délka trvání řešení projektů je 53 měsíců (1. 8. 2026 – 31. 12. 2030). Je však třeba zdůraznit – a činím tak s upřímnou lítostí –, že tato soutěž není primárně určena na financování samotného výzkumu. Výzva neumožňuje, na rozdíl od dalších výzev AZV ČR (či jiných poskytovatelů) standardní grantovou podporu vědeckých projektů, experimentální práce a publikací. Podpora směřuje zejména na koordinační, organizační, strategické a integrační aktivity – tedy na činnosti, které jsou pro fungování velkých sítí zásadní, ale tradiční grantové mechanismy je financují jen omezeně, nebo vůbec.
Projektové období prokázalo význam NÚVR jako etablované národní platformy. Během uplynulých let se podařilo vybudovat funkční síť propojující univerzity, ústavy Akademie věd ČR a nepřímo i fakultní nemocnice, komplexní onkologická centra i další partnery napříč Českou republikou. NÚVR přitom nepřinesl pouze vysoký počet kvalitních publikací, nových technologií nebo grantových úspěchů. Zásadní bylo vytvoření „mikroprostředí“ akademické onkologie, ve kterém spolu jednotlivé skupiny a instituce začaly výrazně (a hlavně bibliometricky doložitelně) více spolupracovat, sdílet infrastruktury, připravovat společné projekty, atrahovat zahraniční kolegy a koordinovat strategické priority české onkologie.
Je pozitivní, že se během posledních let podařilo NÚVR etablovat jako respektovaného partnera pro řadu národních i evropských aktivit. Síť je dnes propojena s evropskými infrastrukturami a iniciativami, podílí se na odborných diskusích o strategii onkologického výzkumu a vytváří platformu pro vznik nových mezinárodních spoluprací. Současně se ukázalo, že koordinovaný postup výrazně zvyšuje viditelnost české onkologie navenek.
Tento typ „síťového efektu“ bývá obtížně měřitelný běžnými scientometrickými indikátory, ale z dlouhodobého hlediska může mít zásadní význam. V mezinárodním i národním prostoru totiž stále více roste důraz na koordinované národní autority a konsolidované výzkumné ekosystémy. A státní správa i poskytovatelé podpory preferují partnery, kteří jsou schopni reprezentovat širší komunitu, formulovat strategické priority či organizovat spolupráci napříč institucemi, ale také oslovit veřejnost a spolupracovat s orgány veřejné moci.
Nově vyhlášená soutěž tak není jen administrativní epizodou po skončení projektové fáze programu EXCELES. Ve skutečnosti představuje důležitý test, zda se podaří uchovat kontinuitu vzniklých struktur a přenést je do další fáze vývoje. Pro NÚVR jde současně o příležitost potvrdit, že vybudovaná síť nebyla jednorázovým projektem navázaným na konkrétní zdroj financování, ale že se stala stabilní součástí českého onkologického výzkumného prostředí.
Zájem, který výzva vyvolala i mezi dalšími projekty EXCELES, navíc ukazuje, že otázka udržitelnosti velkých výzkumných konsorcií bude v následujících letech jedním z klíčových témat české výzkumné politiky. NÚVR do této debaty vstupuje z pozice vysoce hodnoceného projektu, který dokázal propojit excelentní vědu, klinickou relevanci, funkční koordinaci rozsáhlé odborné komunity a celospolečenský přesah. Právě proto vše je otázka udržitelnosti NÚVR důležitá i nad rámec samotného projektu EXCELES. Zachování funkční onkologické sítě může tedy do budoucna významně ovlivnit nejen schopnost získávat další prostředky, ale i samotné nastavení dotačních titulů a podpůrných mechanismů v oblasti onkologického výzkumu.
Jinými slovy: kdo bude schopen dlouhodobě reprezentovat konsolidované národní prostředí, může významně spoluurčovat podobu budoucích programů. A mezi námi, velmi se o to snažíme již nyní.
Aleksi Šedo, ředitel NÚVR