Medical Tribune, 12. 5. 2026
Kolorektální karcinom patří celosvětově k nejčastějším zhoubným nádorům a zároveň k hlavním příčinám onkologické morbidity a mortality. Základní metodou kurativní léčby zůstává chirurgický výkon. Přestože v posledních letech došlo k významnému pokroku jak v operačních technikách, tak v perioperační péči, pooperační komplikace nadále představují závažný klinický problém. Podílejí se na zvýšení časné morbidity, prodlužují dobu rekonvalescence a mohou nepříznivě ovlivnit i dlouhodobé výsledky léčby.
V této souvislosti roste zájem o identifikaci biologických markerů, které by umožnily přesnější predikci nepříznivého pooperačního průběhu a lepší stratifikaci rizika. Do popředí se dostávají zejména zánětlivá aktivace a mitochondriální dysfunkce, které se jeví jako vzájemně propojené mechanismy zvyšující náchylnost pacienta k rozvoji pooperačních komplikací.
V mezinárodním odborném časopisu Molecular Diagnosis & Therapy vyšel v březnu článek autorů z výzkumných skupin Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a Biomedicínského centra LF UK v Plzni, jež jsou součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), a z Chirurgické kliniky 1. LF UK a FTN Praha.
Autoři upozorňují na klíčovou úlohu cytokinů, které jsou centrálními regulátory imunitní signalizace. Významnou roli mohou sehrávat rovněž tzv. mitochondriální molekulární vzorce asociované s poškozením (mtDAMPs), tedy „poplašné signály“ uvolňované v důsledku chirurgického traumatu a ischemicko reperfuzního poškození. „Na molekulární úrovni tyto procesy neprobíhají odděleně, ale tvoří vzájemně propojený celek. Chirurgický výkon a s ním spojené poškození tkání vedou k narušení funkce mitochondrií – buněčných organel zodpovědných za tvorbu energie. Při jejich poškození dochází k uvolňování tzv. mitochondriálních signálních molekul, např. mitochondriální DNA, které organismus vnímá podobně jako signály infekce,“ vysvětluje Ing. Veronika Vymetálková, Ph.D., vedoucí výzkumné skupiny NÚVR Biomarkery časné diagnózy maligního onemocnění, prognózy pacienta a odpovědi na léčbu z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Více se dočtete zde.
