Sciencemag.cz, 4. 2. 2026
Stane se genetická analýza běžnou součástí vyšetření každého jedince, třeba hned po narození? Národní ústav pro výzkum rakoviny při příležitosti Světového dne boje proti rakovině připomíná význam genomických dat pro prevenci i cílenou léčbu. Projekt CzechGenome vytváří první otevřenou referenční databázi genetických variant české populace a pomáhá zpřesnit interpretaci dědičných rizik – včetně nádorových onemocnění.
Rakovina patří mezi nejčastější civilizační onemocnění současnosti a její vznik je výsledkem složité souhry různých faktorů. Většina nádorů vzniká na základě mutací DNA získaných během života či náhodných genetických změn během vývoje ještě před narozením. Celosvětově se uvádí, že genetické predispozice, které se dědí z generace na generaci, stojí přibližně za 5–10 % všech nádorových onemocnění. Průběžné výsledky projektu CzechGenome potvrzují, že dědičná zátěž české populace onkologickými onemocněními z těchto odhadů nevybočuje.
Genom české – a obecně slovanské – populace byl dosud v mezinárodních databázích zastoupen jen omezeně. To komplikovalo interpretaci některých genetických variant, a tím i posouzení skutečného rizika nádorových onemocnění u českých pacientů. Proto byl skupinou vědců z Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc (ÚMTM) pod vedením jeho ředitele Mariána Hajdúcha, který zároveň působí jako lékařský ředitel NÚVR, iniciován projekt CzechGenome. V jeho rámci byla mj. provedena analýza první tisícovky vzorků celého genomu populace České republiky. Více se dočtete zde.
