Medical Tribune, 26. 11. 2025
Dvě publikace, jejichž společným jmenovatelem je výzkum nádorového mikroprostředí a role, kterou v něm hrají fibroblasty asociované s nádorem, publikovaly v uplynulých třech měsících v mezinárodních odborných časopisech týmy tuzemských autorů. Byly mezi nimi zastoupeny i ty, které jsou součástí NÚVR.
První publikace byla věnována studiu dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku, které představují klinicky i biologicky různorodou skupinu zhoubných nádorů. Jejich patogeneze vychází z inhibice tumor supresorových genů nebo jimi kódovaných tumor supresorových proteinů, zejména p53 a pRb. Jejich inaktivace umožňuje buňkám obejít kontrolní body buněčného cyklu, což obvykle vede k hromadění chyb nebo mutací DNA, a nakonec mohou tyto buňky projít maligní transformací.
Z hlediska patogeneze dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku je důležitá přítomnost, resp. nepřítomnost infekce lidskými papilomaviry (human papillomavirus, HPV). V HPV pozitivních nádorech jsou proteiny p53 a pRb inhibovány virovými onkoproteiny E6 a E7 a je upregulována produkce proteinu p16, který je imunohistochemickým markerem běžně používaným k detekci HPV infekce. Naopak v HPV negativních nádorech je p53 inaktivován genovou mutací, zatímco pRb je inhibován cyklinem D1 nebo cyklinem D2 a komplexy cyklin‑dependentních kináz (CDK) 4–6. HPV negativní nádory také často vykazují deleci genu CDKN2A, což paradoxně koreluje se sníženou expresí p16 a horší prognózou ve srovnání s HPV pozitivními nádory.
V uplynulém desetiletí oblast onkologické léčby dramaticky změnila imunoterapie, konkrétně inhibitory kontrolních bodů imunitní odpovědi, tzv. checkpoint inhibitory. Trvalé léčebné odpovědi však s nimi dosahuje jen část pacientů v závislosti na imunologické aktivitě nádoru. Podle prostorového rozložení T buněk v solidních nádorech jsou v současné době uznávány tři jejich odlišné imunitní fenotypy. Prvním jsou tzv. imunitně „horké“ nádory, které jsou hojně infiltrovány T buňkami. Druhým typem jsou „studené“ nádory s minimální přítomností T buněk. A konečně jsou zde nádory „imunitně vyloučené“, pro které je charakteristická přítomnost velkého množství imunitních buněk, zejména T lymfocytů, v okolí nádoru. Tyto buňky však nejsou schopny proniknout přímo do nádoru a zůstávají uvězněny v jeho podpůrné tkáni, tzv. nádorovém stromatu.
Autoři z Kliniky otorinolaryngologické 3. LF UK a FNKV, Anatomického ústavu 1. LF UK – výzkumné skupiny Nádorové mikroprostředí (součásti NÚVR), Ústavu molekulární genetiky AV ČR – výzkumné skupiny Laboratoř genomiky a bioinformatiky (součásti NÚVR) a Biotechnologického ústavu AV ČR ve své práci otištěné v září v International Journal of Molecular Sciences uvádějí, že o tom, zda bude nádor imunitně „horký“, „studený“ nebo „imunitně vyloučený“, nerozhodují nádorové buňky samy o sobě. Podílí se na tom komplexní nádorové mikroprostředí – a v něm především fibroblasty asociované s nádorem (cancer‑associated fibroblast, CAF). Právě jejich poměr, fenotyp a prostorové rozložení předpovídají odpověď na léčbu checkpoint inhibitory.
Více se dočtete zde.
