Program letošního ročníku České výroční konference o výzkumu rakoviny (CACR Meeting 2025), na který se 23.–25. listopadu do Olomouce sjelo na 300 špičkových vědců z Česka i ze zahraničí, nabídl komplexní přehlídku nejnovějších poznatků, jež mohou v budoucnu zásadně ovlivnit prevenci onkologických onemocnění, jejich diagnostiku i léčbu. Zároveň výsledky své 3,5leté existence představil Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR).
Prezident konference Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc a lékařský ředitel NÚVR připomněl, že setkávání vědců věnujících se výzkumu rakoviny mají v Olomouci dvacetiletou tradici. V posledních čtyřech letech je jejich spolupořadatelem pod značkou CACR Meeting již zmíněný NÚVR, společně s clusterem MedChemBio a velkou výzkumnou infrastrukturou pro translační medicínu EATRIS-CZ.
Ředitel NÚVR Aleksi Šedo ve svém úvodním slově zdůraznil, že vznik NÚVR jako distribuované sítě, v níž se v rámci Národního plánu obnovy, konkrétně programu EXCELES, spojilo k vědecké spolupráci ve třech uzlech (Praha, Brno, Olomouc) 11 akademických institucí a 71 jejich excelentních výzkumných skupin, přinesl významné vědecké výsledky a posílil postavení českého výzkumu rakoviny v Evropě i ve světě. „Nejvýrazněji je to vidět na růstu počtu publikací vědců z výzkumných skupin, které jsou součástí NÚVR, ve špičkových mezinárodních odborných časopisech. Podobný trend vidíme i v personálním rozvoji. Díky NÚVR vzniklo šest zcela nových výzkumných skupin, často kolem úspěšných ‚navrátilců‘ z působení v cizině, a přidaly se k nám i desítky zahraničních vědkyň a vědců,“ zrekapituloval A. Šedo. V zájmu dalšího rozvoje akademické onkologie byly v ČR otevřeny dva nové doktorské studijní programy a roste počet obhájených dizertací, habilitací i jmenovacích řízení. NÚVR uspořádal také řadu workshopů a letních škol, díky nimž mohly stovky talentovaných středoškolských studentek studentů získat přímou zkušenost s prací ve vědeckém prostředí, což nepochybně u mnoha z nich ovlivní výběr jejich budoucího studia a profesní vědecké dráhy. Významné byly i investice do technologií a přístrojového vybavení, jejichž kapacity, stejně jako know-how, mohou jednotlivé výzkumné skupiny zapojené v NÚVR navzájem sdílet. „Rostoucí intenzita kontaktů mezi klinickými pracovišti a výzkumnými týmy vytváří navíc prostor pro rychlejší přenos nových poznatků do praxe přímo k pacientům,“ zdůraznil A. Šedo.
V programu letošního CACR Meetingu zaznělo bezmála 50 přednášek a bylo prezentováno více než 90 posterů. Vědci se zaměřili například na rakovinu tlustého střeva a konečníku, jeden z nejčastějších zhoubných nádorů u nás. Byly prezentovány nejnovější výsledky zkoumání, jak dědičné faktory ovlivňují riziko onemocnění, jak se nádor chová v různých fázích svého vývoje, jak jeho vznik ovlivňuje strava nebo proč se průběh nemoci může lišit u žen a mužů. Velkou pozornost si vysloužily také nové metody, které umožňují detailně studovat jednotlivé buňky nádoru a přesněji volit léčbu pro každého pacienta.
Významná část programu byla věnována tomu, jak nádorové buňky přežívají, rostou a unikají léčbě, tedy jak si nádor upravuje své mikroprostředí, jak využívá energii, jak se brání léčbě nebo jaké změny nastávají na úrovni buněk u různých typů rakoviny. Mnoho přednášek ukázalo, že pochopení těchto procesů vede k identifikaci nových cílů, na které lze zaměřit léčbu. Neméně důležitou roli v programu hrála imunoterapie, tedy léčba využívající vlastní imunitní buňky pacienta. Odborníci demonstrovali, jak posílit přirozené obranné reakce organismu, jak imunitní buňky rozpoznávají nádor a jak nové typy léčiv mohou tyto buňky „nastartovat“, aby byly v boji s rakovinou účinnější.
„Výzkum rakoviny byl v ČR ještě relativně nedávno roztříštěný a nebyl koordinovaný. Dnešní model sdílení vědomostí i nákladných technologií v rámci NÚVR dal české biomedicínské vědě novou dynamiku. Teď je důležité, aby se i po skončení spolufinancování z Národního plánu obnovy našly prostředky, jak celý projekt dál udržet při životě,“ zdůraznila Daniela-Elena Costea z univerzity v norském Bergenu, která na konferenci rovněž přednášela a která působí i jako předsedkyně mezinárodního odborného dozorčího a poradního orgánu NÚVR.
FACTSHEET
Výsledky 3,5leté existence Národního ústavu pro výzkum rakoviny
71 výzkumných skupin
- 6 nových a 15 vedených ženami
390+ vědkyň a 280+ vědců
- z toho 150+ zahraničních, a z nich 59 nově příchozích
40+ obhájených diplomových prací
60+ nových Ph.D.
25+ nových docentů či profesorů
790+ publikací v odborných recenzovaných časopisech
550+ publikací v impaktovaných časopisech prvního kvartilu příslušného oboru podle Web of Science
180+ publikací v impaktovaných časopisech prvního decilu příslušného oboru podle Web of Science
330+ publikací v rámci meziregionální spolupráce
360+ publikací ve spolupráci se zahraničními odborníky
350+ milionů investovaných korun (včetně předpokládaného čerpání do konce roku 2025)
- 14+ milionů do stavebních úprav a infrastruktury
- 336+ milionů do technologií
2000+ účastnic a účastníků klinických studií
50 workshopů pro středoškoláky
- 18 zapojených středních škol
- 150+ hodin v laboratořích
- 440+ účastníků
1 letní škola NÚVR pro vybrané středoškoláky
- 6 účastníků
- 4 špičková pracoviště
- 5 dnů strávených v laboratořích
15+ on-line/on-site přednášek pro středoškoláky
- 600+ účastníků
1020+ mediálních výstupů celkem
107+ milionů přečtení, zhlédnutí a poslechnutí
600+ článků on-line
180+ článků v tisku
165+ rozhlasových příspěvků
35+ televizních příspěvků
30+ podcastů (mimo vlastních)







