Medical Tribune, 9. 9. 2025
Kontrolní body imunitní odpovědi jsou významným cílem protinádorové imunoterapie.
Mezinárodní odborný časopis Medical Oncology ve svém červnovém vydání zveřejnil na dané téma rozsáhlou publikaci vypracovanou Mohammadrezou Zamanim Gharehchamanem a Pavlem Šáchou z výzkumné skupiny Jana Konvalinky při ÚOCHB AV ČR, která je součástí NÚVR. Vybíráme z ní ty nejdůležitější informace.
Autoři úvodem připomínají, že zavedení inhibitorů imunitních kontrolních bodů (checkpoint inhibitorů) do klinické praxe přineslo zásadní proměnu onkologické léčby a monoklonální protilátky cílené na cytotoxický T‑lymfocytární antigen 4 (CTLA‑4) či na protein programované buněčné smrti 1 (PD‑1) a jeho ligand (PD‑L1) vykazují výrazný klinický přínos.
Léčbu monoklonálními protilátkami však provází řada nevyřešených problémů – od imunitně podmíněných nežádoucích účinků přes primární a získanou rezistenci až po vysoké náklady na léčbu. Studují se proto nové, alternativní přístupy k inhibici imunitních checkpointů na jiné bázi, než jsou monoklonální protilátky.
Pozornost výzkumu se nyní od klinicky již využívaných cílů, jako jsou zmíněné CTLA‑4, PD‑1 či PD‑L1, obrací k dalším receptorům s podílem na imunoregulačních funkcích, na které by bylo možno terapeuticky zamířit – například LAG‑3 (lymphocyte activation gene 3), TIM‑3 (T‑cell immunoglobulin and mucin‑domain containing‑3,), TIGIT (T‑cell immunoreceptor with Ig and ITIM domains) či VISTA (V‑domain Ig suppressor of T‑cell activation).
Autoři se ve svém přehledu věnují poznatkům ze studia malých syntetických molekul, peptidů, aptamerů, RNA terapie, genové editace, bispecifických a multispecifických molekul a buněčné terapie. Intenzivně se studují také chiméry cílené na lysozomy (LYTACs) a chiméry cílené na proteolýzu (PROTACs) nebo transportní systémy na bázi polymerních nosičů pro internalizaci kontrolních bodů a cílené doručování léčiv se záměrem zabránit jejich degradaci a prodloužením účinku imunitní aktivace zvýšit terapeutickou účinnost. Více se dočtete zde.
