TV Nova, 7. 9. 2025
„Jako první na světě jsme použili magnetogenetiku pro cílenou manipulaci vnitrobuněčných struktur,“ vysvětluje vědecký pracovník Jakub Gemperle, působící v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a NÚVR.
Čeští vědci testují novou metodu, která by mohla zpomalit nebo dokonce zastavit šíření rakoviny. Pomocí unikátního postupu dokážou ovlivňovat chování živých nádorových buněk. Výzkum probíhá zatím v laboratoři, do deseti let by se ale mohl dostat do klinické studie a výrazně tak pomoci při léčbě rakoviny. „Jako první na světě jsme použili magnetogenetiku pro cílenou manipulaci vnitrobuněčných struktur,“ vysvětluje vědecký pracovník Jakub Gemperle, působící v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a NÚVR.
„Můžeme tímto způsobem znemožnit buňce pohyb, pronikání, tvorbu metastáz nebo třeba růst. Zároveň jsme schopni v budoucnu vychytávat cíleně metastázující buňky, které se pohybují v krevním řečišti,“ upřesnil Martin Gregor, vedoucí Laboratoře integrativní biologie ÚMG AV ČR a NÚVR.
To vše díky metodě zvané magnetogenetika. V laboratoři dokážou vědci její pomocí ovlivňovat chování živých nádorových buněk a sledovat, co vlastně šíření rakoviny způsobuje. A také hledat metody, jak ho zastavit.
„Uvnitř máme mikroskopickou komůrku, kde máme živé nádorové buňky, máme magnetickou pinzetu, kterou se snažíme ovládat magnetické nanočástice, které máme vpravené do živých nádorových buněk. Ve výsledku by to mohlo zastavit proces metastázování,“ poznamenal Jakub Gemperle. „Jde nám o mechanismy, které se objevují v šíření rakoviny do budoucna, mluvíme i o léčení nádorů,“ dodal k tomu vedoucí laboratoře Martin Gregor. Více se dozvíte v reportáži zde.
