Medical Tribune, 23. 4. 2026
„Budoucnost léčby gliomů pravděpodobně spočívá v kombinování více přístupů, kdy se vedle chirurgie, radioterapie a chemoterapie uplatní i cílená léčba, terapie elektrickými poli i aktuálně studovaná imunoterapie. Klíčem bude přesná molekulární diagnostika a kombinace postupů šitá na míru konkrétnímu nádoru i pacientovi,“ zdůrazňuje Aleksi Šedo, ředitel NÚVR.
Současný výzkum se podle Aleksiho šeda mj. soustředí na to, jak znovu aktivovat potlačené imunitní prostředí u glioblastomu, což by mohlo otevřít cestu k tomu, aby u tohoto nejagresivnějšího mozkového nádoru byla efektivnější – zatím ne příliš úspěšná – imunoterapie.
Jak připomíná A. Šedo, gliomy se vyvíjejí z gliových buněk, tedy podpůrných buněk nervové tkáně, jež za normálních podmínek zajišťují její výživu a ochranu. Existuje několik typů – od pomalu rostoucích nízce maligních gliomů až po glioblastomy, které jsou nejagresivnějšími a také bohužel nejčastějšími mozkovými nádory u dospělých. Jen přibližně čtvrtina pacientů s glioblastomem, kterým v ČR onemocní asi 250–300 lidí ročně, přežívá dva roky od diagnózy a jen pět až deset procent jich žije pět let a déle.
Od podzimu loňského roku je českým pacientům s glioblastomem, kteří splňují indikační kritéria, hrazena ze zdravotního pojištění léčba elektrickými poli (tumor treating field, TTF), a to ve čtyřech centrech – v Praze ve FN Motol a Homolka a v Ústřední vojenské nemocnici, dále v Masarykově onkologickém ústav v Brně a ve FN Olomouc. Pro jedince s nízkostupňovým gliomem s mutací IDH, kteří podstoupili chirurgický zákrok, se pak v klinických studiích i v praxi postupně prosazují inhibitory isocitrátdehydrogenázy (IDH). Proč je tato léčba efektivní jen u low‑grade mozkových nádorů? Existují nějaké další terapeutické cíle? A proč imunoterapie funguje u mozkových metastáz, ale u primárních nádorů nikoli? Na to Aleksi Šedo odpovídá v rozhovoru pro Medical Tribune.





