Český výzkum rakoviny pohledem zvenčí

Jedni již své cenné vědecké zkušenosti předávají mladším kolegům, druzí teprve stojí na začátku své profesní dráhy výzkumnice či výzkumníka. Jedno ale mají společné – všichni pocházejí ze zahraničí, ale podílejí se na výzkumu rakoviny v ČR. Mohou tedy srovnávat, a tak nás zajímal jejich pohled na podmínky a výsledky, které má, respektive mohla by a měla by mít, česká věda v evropském a světovém kontextu. A také na to, jakou roli v tom může ideálně sehrát NÚVR.

1. V jaké zemi byste doporučili/chtěli dělat alespoň na chvíli onkologický výzkum a proč?

2. Jak vnímáte postavení českého onkologického výzkumu v kontextu evropského, resp. světového výzkumného prostoru?

3. Co by měl NÚVR dělat pro další zviditelnění v zahraničí?

Kari Hemminki

uzel Praha, Lékařská fakulta UK v Plzni
zaměření na translační genomiku nádorů

1. Byly by to Spojené státy pro technologie a finanční zdroje, Velká Británie a Švédsko pro zdroje dat a kvalitu výzkumu a konečně Německo pro výzkumné úsilí.
2. Kvalita výzkumu se v Evropě zvyšuje a je nepochybně nadprůměrná. V mnoha zemích jsou k dispozici lokální nebo národní kohorty pacientských dat, které jsou otevřené všem vědcům a podporují spolupráci. Podobně otevřené pacientské registry, včetně onkologických, by stimulovaly vznik „patient-centered“ klinických studií. Nejen v českém výzkumu také existuje mnoho zbytečných překážek, jako jsou náročné administrativní papírování při žádostech o granty a přísná kontrola ročního rozpočtu s nízkými limity pro výběrová řízení. Ty by mohly být svěřeny do rukou určité komise či výboru, jehož úkolem by bylo zvážit překážky pro excelentní výzkum.
3. Zviditelnění ve vědě není možné bez vědeckých úspěchů. Tomu by mohla napomoci konsolidace výzkumného úsilí prostřednictvím otevřené a spravedlivé podpory konkurenčních týmů. Spolupráci lze podpořit konkrétními opatřeními (financováním), což je pro malou zemi, jakou je Česká republika, nanejvýš důležité. Zároveň je důležité dávat vědět o nových pozicích pro doktorandy a postdoky s finančně udržitelnými podmínkami.

Jonathan S. Duke-Cohan

Dana-Farber Cancer Institute, Harvard Medical School, hostující profesor na 1. lékařské fakultě UK
Zaměření na molekulární imunologii

1. Myslím, že každý, kdo odpovídá na tuto otázku, si musí v nějaké podobě položit následující dotazy: Který ze všech nových dostupných nástrojů může posunout odpovědi na otázky mého výzkumu? Kdo tyto nástroje vyvíjí a přístupným způsobem zavádí? A kdo má veškeré facility, aby mohl sledovat a učit se postup od zahájení až po konečný výsledek? V buněčné imunologii obrazně trávíme čas izolací podskupin imunitních buněk, pak je remixujeme v plastové jamce a doufáme, že v tomto buněčném anarchickém stavu rekonstruujeme to, co se děje ve fyziologickém prostředí. Prostorová transkriptomika nám umožňuje sledovat buňky a jejich transkripční programování v jejich přirozeném buněčném prostředí. Již nyní se vyvíjejí nové techniky, které umožňují vizualizovat zobrazení proteomu jednotlivých buněk ve vysokém rozlišení. Pro mě je v centru těchto snah laboratoř Sarah Teichmannové, která dříve působila ve Wellcome Sanger Institute v Cambridge ve Velké Británii, ale nyní je v Cambridge Stem Cell Institute. Bezpochyby bych se na půl roku vydal právě tam, abych se naučil vše, co je v mých silách.
2. Sametová revoluce proběhla teprve před 35 lety a stejně jako u jiných zemí, které ve stejné době opouštěly komunistickou vládu, musela Česká republika v biomedicínském výzkumu závislém na velkých investicích do materiálních, vzdělávacích a infrastrukturních zdrojů dohánět západní země, které měly čtyřicet let vývoje navíc. Takové změny se neodehrávají ze dne na den a zůstávají ve vývoji. Založení NÚVR s centralizovanými financemi, zdroji a organizací může maximalizovat návratnost investic, umožnit vzájemné obohacování mezi skupinami a poskytnout vzdělávání prostřednictvím různých setkání. Zde je třeba být realistický v očekáváních – český onkologický výzkum v současné době nepředstavuje silný signál na mezinárodním radaru, ale jak je nastíněno v odpovědi na další otázku, je to něco, co se změní.
3. Vše závisí na příchodu nových, mladších generací kliniků a vědců do oboru. Jakmile kliničtí lékaři dokončí stáž a vědci začnou hledat své první postdoktorské příležitosti, měli by být rozhodně povzbuzováni, aby si našli další školení nebo post-doc stáže ve Spojených státech, Velké Británii, Německu nebo Kanadě. NÚVR by měl zřídit malou administrativní jednotku, která by pomáhala centralizovat zdroje a pomáhala Čechům hledajícím pozice v zahraničí. Po 3–5 letech strávených v zahraničí si tito kliničtí a vědečtí pracovníci přivezou zpět zkušenosti a kontakty, které vytvoří pevný most mezi Českem a špičkovými světovými institucemi a zvýší tak zdejší úroveň. Pro usnadnění by měli být studenti medicíny a přírodovědných oborů podporováni, aby se zapojili do českých akademických institucí a mohli se tak seznámit s oborem. NÚVR by měl vytvořit systém umožňující stipendia třeba ve výši 500–1000 eur, která by studentům, postgraduálním studentům, postdoktorandům a novým vedoucím skupin umožnila účastnit se nejen setkání v Česku, ale v celé Evropě a pokud možno i v Severní Americe. Pro mnohé je to ošklivé slovo, ale „networking“ je klíčem k rozvoji a zviditelnění.

Nikta Ziaei

uzel Olomouc node, Univerzita Palackého, Lékařská fakulta, Ústav molekulární a translační medicíny
Postgraduální studentka zaměřená na molekulární a translační medicínu

1. Vřele doporučuji provádět výzkum rakoviny v schengenském prostoru, který je domovem některých nejprestižnějších světových institucí. Tyto země nabízejí výjimečné příležitosti, včetně přístupu k významným finančním prostředkům na výzkum, nejmodernějším technologiím a silnému důrazu na mezioborovou spolupráci. Díky svým živoucím výzkumným ekosystémům slouží jako centra inovací ve výzkumu rakoviny a podporují rozsáhlá partnerství s předními mezinárodními institucemi. To umožňuje spolupracovat s celosvětovou vědeckou komunitou a přispívat k převratným pokrokům v onkologii.
2. Český výzkum rakoviny dosáhl v posledních letech impozantního pokroku díky významnému přínosu předních institucí, jako jsou Národní ústav pro výzkum rakoviny a Masarykův onkologický ústav. Čeští výzkumníci jsou stále více uznáváni jako klíčoví přispěvatelé k mezinárodní spolupráci, zejména v oblasti molekulární onkologie a imunoterapie. Jejich inovativní přístupy a vědecké metodiky pozvedly prestiž českého onkologického výzkumu nejen v rámci Evropy, ale i na světové scéně. Tento pokrok se odráží v rostoucím zastoupení českých vědců v impaktovaných časopisech a na významných světových konferencích, kde prezentují výzkum, který je příslibem pro nové léčebné strategie a převratné terapie. Tento vývoj podtrhuje, že se Česká republika stává dynamickým a vlivným centrem mezinárodní komunity zabývající se výzkumem rakoviny, podporuje pevná partnerství a přispívá cennými poznatky v boji proti rakovině.
3. Aby se NÚVR zviditelnil na mezinárodní scéně a etabloval se jako vedoucí instituce v oblasti výzkumu rakoviny, mohl by využít mnohostrannou strategii, která by zahrnovala následující klíčové iniciativy:
   1. Zaměřit se na publikace s vysokým dopadem: Podporovat výzkumné pracovníky, aby se zaměřili na špičkové mezinárodní časopisy s vysokou citovaností.
   2. Pořádat mezinárodní konference a workshopy: Přivést do České světové špičky v oblasti výzkumu rakoviny. Zprostředkovat workshopy o nových tématech, jako jsou personalizovaná medicína, umělá inteligence ve výzkumu rakoviny nebo nové terapeutické přístupy, aby NÚVR získal pozici myšlenkového lídra v těchto oblastech.
   3. Rozšířit globální spolupráci: Navazovat další partnerství s předními světovými institucemi zabývajícími se výzkumem rakoviny.
   4. Posílit budování značky a vztahy s veřejností: Propagovat své úspěchy a programy prostřednictvím sociálních médií, newsletterů a strategických PR kampaní.
   5. Podporovat programy mobility: Nabízet stipendia nebo výměnné pobyty pro zahraniční výzkumné pracovníky, aby přicházeli dělat výzkum do České republiky, a naopak.

Maria Kuzmina

uzel Praha, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Postgraduální studentka zaměřená na hematoonkologii

1. Pokud hledáte jedinečnou zkušenost a jste otevřeni životu daleko od domova, doporučuji provádět výzkum rakoviny ve Spojených státech v National Cancer Institute (NCI). Na druhou stranu, pokud byste raději zůstali v Evropě, výbornou volbou je Deutsches Krebsforschungszentrum (DKFZ). Obě instituce nabízejí prvotřídní infrastrukturu, významné možnosti financování a přístup ke špičkovým technologiím. Práce v těchto prestižních prostředích vám může přinést neocenitelné profesní zkušenosti a pomůže vám rozšířit síť kontaktů a navázat spolupráci, která by mohla být přínosem pro vaši kariéru v následujících letech.
2. Český výzkum rakoviny dosáhl významného pokroku v oblasti molekulární onkologie a nových léčebných postupů. Jeho hybnou silou je Akademie věd ČR, je podporován NÚVR a společnostmi, jako je SOTIO, která se zaměřuje na imunoterapii založenou na dendritických buňkách. Navzdory své dobré pověsti je však český onkologický výzkum v Evropě stále často ve stínu zemí s robustnějším financováním.
3. Pro další zviditelnění českého výzkumu rakoviny by NÚVR mohl udělat následující:
   1. Rozšířit mezinárodní spolupráci prostřednictvím partnerství s předními světovými centry ve výzkumu rakoviny.
   2. Pořádat mezinárodní semináře a konference.
   3. Propagovat český výzkum rakoviny pomocí sociálních médií a tiskových zpráv.
   4. Nabízet granty pro konkurenceschopné postdoktorandské pobyty.