Sciencemag.cz, 17. 3. 2026
Budoucnost léčby gliomů pravděpodobně spočívá v kombinaci více přístupů, v níž se vedle chirurgie, radioterapie a chemoterapie uplatní i cílená léčba, terapie elektrickými poli i aktuálně studovaná imunoterapie.
Gliomy jsou nádory mozku, jejichž léčba je mimořádně obtížná, protože mají schopnost prorůstat mezi zdravé mozkové buňky. Zpravidla je tedy nelze chirurgicky úplně odstranit. Objevují se však nové nadějné možnosti léčby a v jejich výzkumu i v klinických studiích je dlouhodobě patrná i významná česká stopa.
Gliomy se vyvíjejí z tzv. gliových buněk, tedy podpůrných buněk nervové tkáně, jež za normálních podmínek zajišťují její výživu a ochranu. Existuje několik typů – od pomalu rostoucích nízce maligních gliomů až po glioblastomy, které jsou nejagresivnější a také bohužel nejčastější rakovinou mozku u dospělých. Jen přibližně čtvrtina pacientů s glioblastomem přežívá dva roky od diagnózy a jen 5–10 % jich žije déle pět let a déle. V ČR glioblastomem onemocní asi 250–300 lidí ročně.
„Nádory vznikají na základě velmi konkrétních změn na molekulární úrovni v nádorových buňkách, ale i v chování dalších buněk v jejich mikroprostředí. Pokud tyto mechanismy přesně poznáme, můžeme identifikovat nové terapeutické cíle a vyvíjet léčbu, která zasahuje přímo podstatu onemocnění, nikoli jen jeho projevy. Pokrok ve vědě proto předchází pokroky v klinické medicíně,“ zdůrazňuje Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Více se dočtete zde.





