Biomedicínská věda se hodnotí (nejrůzněji měřenou) kvalitou publikovaných zjištění, přínosem pro pacienty, počtem školených odborníků, otevřeností ke spolupráci i (nejrůzněji měřeným) společenským dopadem. V projektovém prostředí tato měřítka dostávají konkrétní, někdy poněkud kostrbatou, podobu tzv. prahových indikátorů. Jejich splnění je podmínkou k tomu, aby projekt jako celek obstál v očích poskytovatele a měl šanci na další rozvoj či podporu.
Jde o jasně vymezené cíle, které se někdy prolínají s vědeckou praxí přirozeně, jindy naopak vyvolávají různě silný dojem, že jde o administrativní povinnost bez věcného přínosu. Těm extrémním případům se někdy též říká buzerace a neseme je velmi těžce – stojí nás spoustu času, energie a kreativity, kterou bychom raději investovali jinde.
V rámci našeho konsorcia NÚVR se naplňování vědeckého a akademického záměru daří – výsledky máme, práce běží, projekt má skutečný dopad i viditelnost. Přesto je třeba si přiznat, že v oblasti prahových indikátorů máme rezervy, které mohou ohrozit nejen hodnocení, ale hlavně další existenci a udržitelnost toho, co jsme dosud vybudovali. Naše práce se musí umět „přeložit“ do jazyka, který požaduje poskytovatel – a v tomto jazyce hrají prahové indikátory klíčovou roli.
Decentně zmíním pár indikátorů i s jejich problémy. Myslím, že dokážu poměrně přesně odhadnout, které z nich mezi námi budí větší, či menší emoce; za svou skupinu je reportuji také…
Počet výstupů na jeden FTE
Jde o jednoduchý poměr mezi počtem výzkumných výsledků a podílem pracovního úvazku financovaného z projektu. Je to prosté a nelze to ani moc rozporovat. Kdo, kolik, za kolik.
Minimálně dva výstupy, které prezentují genderovou dimenzi výzkumu
Pravidla praví: „Nejde jen o formální doplněk, ale o reflexi toho, jak biologické rozdíly, sociální faktory či přístup k péči ovlivňují výzkum a léčbu onkologických onemocnění.“ To je jiná káva, věnujeme se jí podrobněji v jiném příspěvku tohoto čísla newsletteru v rubrice SCIIndicators. Nicméně je zřejmé, že tady máme trochu problém, poskytovatel se tváří velmi přísně, některé námi vykázané výsledky neuznal…
Nepublikační výsledek s finančním benefitem
Může jít o smluvní výzkum, aplikovaný výsledek, komercializaci know-how a podobně. I zde některé výstupy existují, někteří partneři jsou silnými hráči v oblasti duševního vlastnictví a komercializaci. Ale výsledky nebyly partnery formálně vykázány – a tudíž v očích poskytovatele „neexistují“.
Minimálně dva výstupy pro podporu evidence-based rozhodování orgánů veřejné moci
To znamená přehledy, doporučení, metodiky nebo data využitelná třeba pro tvorbu politik. A také expertiza našich kolegů ve prospěch administrativy vědy, zdravotnictví atd. V této oblasti s poskytovatelem intenzivně diskutujeme – připomínkujeme připomínky k průběžné zprávě a vůbec nejvšemožněji komunikujeme s naším řídicím orgánem: z našeho pohledu evidentní výstupy se mu stále jaksi nezdají, což nás pěkně… takové hezké české slůvko… hněte. ☺
Dobrou vědu musíme umět i viditelně doložit
Opakovaně narážíme na to, že některé partnerské instituce své výstupy financované projektem nededikují NÚVR. Tím ztrácíme – nejen formálně – možnost prokázat skutečný dopad a snižujeme viditelnost celého konsorcia. Zvenku pak může působit, že projekt neplní své cíle. Zevnitř tak, že partner se neidentifikuje s projektem. Chápeme, že nikdo z vědců nechce trávit čas vyplňováním tabulek. Ale i to rozhoduje o tom, zda projekt bude mít budoucnost. Měli by samozřejmě pomáhat naši administrátoři a podporovat vedení našich institucí. Venkoncem i kultura jednotlivých partnerů je pro úspěch projektu důležitá.
Naše konsorcium má ambici stát se stabilní národní autoritou v oblasti akademické onkologie a zároveň se snaží naplňovat ambici mezinárodního přesahu. K tomu potřebujeme nejen dělat dobrou vědu – ale musíme ji umět i viditelně doložit. Prahové indikátory jsou tedy milníky, které musíme překročit, pokud chceme dál jít společně. Jsou cenou za kontinuitu, za možnost stavět na tom, co jsme celkem slušně začali.
Aleksi Šedo, ředitel NÚVR