Medical Tribune, 29. 1. 2026
Bilanční konference spolupracujících projektů EXCELES ukázala, že excelentní výzkum v Česku stojí na spolupráci, nikoli konkurenci institucí. Úspěchy jednotlivých projektů – národních autorit – jsou viditelné a nyní bude rozhodující je dokázat udržet, rozvíjet a vysvětlovat veřejnosti jejich přínos.
Začátkem prosince loňského roku proběhla v Rezidenci primátora hlavního města Prahy bilanční konference spolupracujících projektů programu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu excelentního výzkumu a vzniku národních vědeckých autorit EXCELES. Projekty financované z Národního plánu obnovy, které v jednotlivých oborech propojují klíčové instituce v oblasti biomedicíny i společenských věd, zde představily výsledky více než tříletého úsilí s ambicí nabídnout to, co českému výzkumu dlouhodobě chybělo: spolupráci namísto fragmentace.
Do společné diskuse vstoupily čtyři z pěti projektů – Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB), Národní institut pro výzkum neurologických onemocnění (NEUR‑IN) a Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Každý z nich představuje jinou vědeckou doménu, jejich společné vystoupení však ukázalo, jak může propojení výzkumných aktivit akcelerovat klinický i společenský dopad.
Ředitel NÚVR prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, ve své prezentaci potvrdil, že myšlenka vytvořit excelentní, virtuálně propojenou síť těch, kteří už tvoří špičku oboru, posouvají ho kupředu a mají společné cíle – bez ohledu na to, zda jsou z univerzit, Akademie věd ČR, nebo z nemocnic –, přinesla jasně měřitelné amplifikační výsledky. „Zkrátka vzniklo souručenství, díky němuž se energie a výstupy nesčítají, ale násobí,“ poznamenal s tím, že namísto nových zdí vzniklo prostředí, které umožnilo mj. sdílet know‑how, technologie, a především navázat spolupráce.
„Nejdůležitější není to, že se v NÚVR spojilo sedmdesát týmů. To je vlastně jen číslo. Podstatné je, že jednotlivé skupiny spolu začaly aktivně tvořit. Vidíme to například v publikačních výstupech, jejichž produkce i kvalita meziročně roste. Zatímco původně bylo cílem dosáhnout 65 procent článků v Q1 časopisech, dnes je jich již okolo 70 procent. A ještě důležitější je struktura autorství, kdy významná část publikací vzniká nejen meziinstitucionálně, ale také meziregionálně nebo ve spolupráci se zahraničními odborníky,“ upřesnil Aleksi Šedo. Více se dočtete zde.
