Vesmír, 1. 12. 2025
Raritní je potkat někoho, kdo, stejně jako hlavní hrdina filmu Vrchní prchni, vždycky chtěl být tím, co vystudoval, a pak se tím i živil. V tomto smyslu Vítězslav Bryja takovou raritou je – už v mateřské školce toužil být biologem. Nevěříte? Zeptejte se jeho maminky.
Jít si od věku pěti let za svým, to předpokládá nějaké silné impulsy. – Pocházím z vesnice, takže jako dítko nehlídané, trávící většinu času v přírodě, jsem chytal pulce, nosil je domů a choval žáby. Na rodiče to valný dojem neudělalo, zejména na maminku ne. Pak mě zlákali motýli, lisoval jsem rostliny pro herbář, dalekohledem sledoval ptáky a někdy na konci základní školy mi táta sehnal mikroskop a já propadl pavoukům. Časem mi rodiče vysvětlili, že pro terénní zoology moc práce není a že existují i jiné biologické obory, což mě nasměrovalo k molekulární biologii a genetice. Více se dočtete v rozhovoru pro časopis Vesmír.
