Český výzkum v oblasti onkologie zaznamenal v posledním roce významné úspěchy. Konsorcium NÚVR pracující na výzkumném programu 1 (VP1) „Molekulární podstata nádorových chorob a molekulární cíle“ publikovalo řadu přelomových studií, které přinášejí nové poznatky o mechanismech vzniku rakoviny a otevírají cesty k účinnějším terapiím.
Mitochondrie a energetický metabolismus nádorů
Jedním z nejvýznamnějších objevů posledního roku je porozumění roli mitochondrií v nádorových onemocněních. Mitochondrie, často nazývané „energetickými elektrárnami buněk“, se ukázaly být mnohem více než jen výrobci energie – jsou klíčovými hráči v rozhodování o tom, zda buňka přežije, nebo zahyne.
Tým Jiřího Neužila ukázal, že funkční mitochondriální dýchání je pro růst glioblastomu naprosto nezbytné. Fascinující je objev, že nádorové buňky si dokážou „půjčovat“ mitochondrie od zdravých buněk prostřednictvím adaptorového proteinu Miro1, čímž si zajišťují energii pro agresivní růst. Změny mitochondriálního respiračního komplexu II u karcinomu ledvin pak představují nové diagnostické markery a terapeutické cíle.
Glioblastom – nové naděje pro nejtěžší nádor mozku
Glioblastom zůstává jedním z nejsmrtelnějších typů rakoviny, ale český výzkum přináší nové poznatky přibližující nás k možné účinné léčbě. Tým Aleksiho Šeda a Jana Brábka odhalil, jak protein NAV3 reguluje invazivní chování nádorových buněk a jak buňky podobné pericytům vytváří „dálnice“ usnadňující šíření nádoru. Pro klinickou praxi vyvinuli molekulárně cílené sondy, které by mohly významně zlepšit přesnost neurochirurgických výkonů.
Dětská leukémie – přesnější diagnostika šetří zbytečnou léčbu
V oblasti dětské onkologie dosáhl tým Jana Trky významných pokroků v diagnostice minimální reziduální nemoci u akutní lymfoblastické leukémie. Jejich výzkum ukázal, že přesnější NGS metoda po transplantaci kostní dřeně šetří děti od zbytečných terapeutických zásahů. Genomický monitoring založený na DNA u dětské akutní myeloidní leukémie pak umožňuje sledovat průběh nemoci s nevídanou přesností.
Buněčné mechanismy života a smrti
Zásadní objevy se týkají regulace buněčné smrti a transformace. Proteiny TANK a AZI2 chrání před nekontrolovaným odumíráním buněk, zatímco protein PPM1D naopak podporuje nádorovou transformaci tím, že brání správnému stárnutí buněk. Výzkum také odhalil, jak nádorové buňky „přeprogramují“ svůj glutamátový metabolismus, aby se vyhnuly účinkům chemoterapie.
Metabolické přeprogramování – jak nádory mění svou „kuchyni“
Fascinující objevy se týkají také toho, jak nádorové buňky mění svůj metabolismus. Výzkum odhalil, že přeprogramování glutamátového metabolismu snižuje cytostatický účinek L-asparaginázy, léku používaného v léčbě leukémie. Nádorové buňky si tedy dokážou „přenastavit kuchyni“ tak, aby se vyhnuly účinkům chemoterapie.
Podobně významné je objevení změn v poměrech izoforem ADP/ATP translokázy při malignitě a buněčném stárnutí. Tyto změny ovlivňují energetický metabolismus buněk a mohly by sloužit jako biomarkery pro diagnostiku i jako cíle pro léčbu.
Genetické příčiny rakoviny
Významný pokrok přinesl výzkum germinálních variant genu TP53, který ukázal, jak mutace „strážce genomu“ predisponuje k rozvoji rakoviny. U kolorektálního karcinomu byl objasněn význam transkripčního faktoru Tcf4, který reguluje diferenciaci buněk ve střevě a nádorech.
Přehledové články – sdílení poznatků s vědeckou komunitou
Neméně důležitou součástí práce je sdílení poznatků prostřednictvím přehledových článků. Členové konsorcia publikovali několik významných review – od komplexního pohledu na kolorektální karcinom z perspektivy biologa i onkologa, přes přehled o roli mitochondriální DNA v rakovině, až po revoluční příspěvek „Educate, not kill“ navrhující nové strategie léčby, které by nádorové buňky „převychovaly“ místo jejich zabíjení. Tyto články představují významný přínos pro vědeckou komunitu, protože spojují rozptýlené poznatky do koherentního obrazu a definují směry budoucího výzkumu.
Směrem k personalizované medicíně
Výsledky českého výzkumu za poslední dva roky ukazují odklon od univerzálních terapií směrem k personalizovanému přístupu. Porozumění mitochondriální biologii, mechanismům buněčné smrti a genetickým faktorům umožňuje lépe pochopit, proč různé nádory reagují odlišně na léčbu.
Zvláště nadějné jsou nové diagnostické markery a terapeutické cíle – od přesného sledování minimální reziduální nemoci u dětské leukémie až po vizualizaci glioblastomu během operace. Český onkologický výzkum tak přispívá nejen k porozumění molekulárním základům rakoviny, ale také k praktickým řešením pro pacienty.
Cesta k definitivnímu poražení rakoviny je stále dlouhá, ale výsledky českých vědců nás přibližují k cíli – přeměnit rakovinu z fatálního onemocnění na zvladatelnou chronickou chorobu.
Jan Trka, hlavní vedoucí VP1