Jako každý rok, i letos bylo v kalendáři datum 24. září vyhrazeno Světovému dni výzkumu rakoviny (World Cancer Research Day). Na tomto poli věda v uplynulých letech dosáhla dosud nevídaných pokroků, zejména v identifikaci procesů probíhajících uvnitř nádorové buňky i v jejím okolí, na které lze terapeuticky působit. Uvádí se, že v současnosti může mít až třetina onkologických pacientů prospěch z léčby podávané podle molekulární charakteristiky jejich nádoru.
Molekulárně-onkologické indikační komise neboli tzv. molekulární tumor boardy (molecular tumor boards, MTB) jsou dnes i v ČR součástí komplexních onkologických center. Odborníci více různých specializací v nich společně plánují léčebné strategie u pacientů, jejichž onemocnění je již v pokročilém stadiu nebo nereaguje na standardní terapii.
„Komplexní genomové profilování nádoru metodou tzv. sekvenování nové generace umožňuje odhalit konkrétní genetické změny v genech, které představují terapeutické cíle, proti nimž jsou již dostupná cílená léčiva. Současně dokáže identifikovat i širší genomové charakteristiky, jako je mikrosatelitová nestabilita či vysoká mutační nálož, které mají význam pro volbu imunoterapie. Tyto informace dohromady umožňují lékařům zvolit vysoce individualizovanou protinádorovou léčbu přizpůsobenou biologickým vlastnostem nádoru konkrétního pacienta,“ vysvětluje prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., vedoucí Centra precizní medicíny FN Brno a přednosta Biologického ústavu LF MU, jehož výzkumná skupina je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).
Zatímco v klinických studiích prokazuje komplexní testování genomu nádoru a léčba řízená molekulárním tumor boardem jednoznačný diagnostický i léčebný přínos, přetrvává určitá nejistota, nakolik se výsledky projevují v reálné klinické praxi. Jednoduše řečeno, kolik pacientů je nakonec podle výsledku molekulárního testování skutečně léčeno a s jakým výsledkem. V tom jsou celosvětově pozorovány významné rozdíly, a to i mezi členskými státy EU. Jaká je situace v ČR? Je precizní onkologie dostupná většině vhodných pacientů, nebo je to spíše privilegium jen pro vyvolené?
Poprvé odpověď na tuto otázku přináší studie vycházející z dat z reálné klinické praxe v ČR, konkrétně z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a Centra precizní medicíny FN Brno, jejíž výsledky v srpnu publikoval mezinárodní odborný časopis Cancer Medicine.
„V období od února 2021 do dubna 2025 bylo v rámci našeho Molekulárního tumor boardu diskutováno celkem 626 dospělých pacientů s průměrným věkem 61 let, kteří trpěli pokročilými zhoubnými nádory celkem 40 různých typů. Všichni již vyčerpali standardní terapeutické možnosti nebo se jejich vyčerpání blížili, ale zůstávali v dostatečně dobrém klinickém stavu, aby mohli podstoupit další systémovou léčbu,“ říká hlavní autor studie MUDr. Michal Eid z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno. Dodává, že všichni podstoupili komplexní genomové profilování nádoru. Nejčastěji testovanými diagnózami byly kolorektální karcinom (16 %), karcinom žlučových cest (12 %) a karcinom pankreatu (12 %).
Molekulární tumor board posoudil 553 pacientů (88 %), u kterých bylo pro genetické testování k dispozici dostatečné množství nádorové tkáně, a doporučil cílenou léčbu u 326 (59 %) z nich, a to na základě 545 identifikovaných unikátních molekulárních alterací. Pro 115 pacientů byla podána žádost o výjimečnou úhradu doporučené léčby z veřejného zdravotního pojištění, schváleno bylo 87 (76 %) z nich. Spolu s využitím dalších forem úhrady zahájilo molekulárně cílenou léčbu celkem 96 z 553 posuzovaných pacientů (17 %). Hlavním důvodem, proč u zbývajících pacientů s doporučenou cílenou terapií dosud nebyla léčba zahájena, bylo, že podstupovali účinnou standardní terapii; testování bylo provedeno předem, aby byl připraven další postup pro případ jejího selhání.
„Tento počet je srovnatelný s praxí onkologických center v západní Evropě a USA, kde střední podíl pacientů s pokročilým a metastazujícím onkologickým onemocněním léčených podle výsledků komplexního testování genomu jejich nádoru činí 20 %, jak vyplývá celkem z 23 publikovaných studií,“ uvádí MUDr. Michal Eid.
Účinnost cílené terapie podle molekulární charakteristiky nádoru byla ve FN Brno hodnocena s využitím přístupu „N-of-1“, kdy je pacient sám sobě zároveň i kontrolou. Byla porovnávána doba přežití bez progrese onemocnění dosažená při léčbě vedené podle doporučení molekulárního tumor boardu (PFS2) s přežitím bez progrese zaznamenaným během poslední standardní terapie (PFS1). Jako hranice úspěchu byl stanoven poměr PFS2/PFS1 ≥ 1,3, tedy prodloužení doby přežití bez progrese nádoru o třetinu oproti předchozí léčbě. Této mety dosáhlo 41 % z dosud 70 hodnotitelných pacientů.
„Výsledky naší studie z reálné klinické praxe jednoho z komplexních onkologických center v ČR prokazují diagnostický i terapeutický přínos komplexního genomového profilování nádoru a molekulárního tumor boardu, který na jeho základě doporučuje personalizovanou léčbu. Tyto výsledky jsou srovnatelné se zahraničními studiemi. Také dostupnost doporučené terapie v ČR odpovídá zahraničí a značná část pacientů z ní má prokazatelný klinický prospěch,“ shrnuje výsledky MUDr. Michal Eid.