Deník.cz, 26. 5. 2025
Cílit na mechaniku nádorů jater. A tím je likvidovat. Takovou cestu razí čeští věci působící v mezinárodním týmu, kteří svůj výzkum ověří v klinických studiích na pacientech. Už dnes jsou možné různé typy léčby jaterních nádorů. Důležité ale je, aby je lékaři diagnostikovali včas. Často vznikají z cirhózy, o které člověk dlouho nemusí vědět. Pokud člověk přestane pít alkohol, jde o stav, který lze zlepšit.
Vědci z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky AV ČR při Národním ústavu pro výzkum rakoviny upozornili na to, že každou živou buňku tvoří vnitřní síť složená z molekul proteinů uspořádaných do podoby vláken. Síť se nazývá cytoskelet, neustále se rozpadá či znovu skládá podle toho, jaké síly na ni působí. „Cytoskelet je propojen s okolními buňkami. Ty reagují na změnu mechanických vlastností okolního mezibuněčného prostředí,“ vysvětlil výzkumník Martin Gregor, který vede zmíněnou laboratoř i mezinárodní tým vědců.
Proces funguje tak, že když mezibuněčné prostředí tuhne, tuhnou i buňky. To podle Gregora nahrává tvorbě zhoubných nádorů, nejčastěji hepatocelulárního karcinomu. U něj se vědci snaží zaměřit na propojení jednotlivých složek cytoskeletu a jejich ukotvení na takzvané cytolinkery. Konkrétně na plektin, což je velký protein fungující jako vazník v buňkách. Testovanou metodou se snaží zbrzdit zhoubný proces. Další bádání ukáže, zda se to promítne i do léčebné praxe.
A jakou léčbu využívají lékaři nyní? „Jaterní nádor se obvykle vyvíjí po dobu deseti až patnácti let. Platí, že čím dříve se pacient dostane k lékaři, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu. Pokud je nádor diagnostikován včas, je možné ho chirurgicky odstranit, často v kombinaci s chemoterapií či biologickou léčbou,“ řekl Deníku lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch.
