Přestože se nacházíme teprve ve čtvrtém roce existence Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), je to vzhledem k projektovému období poslední rok financování. Partneři se zavázali k zajištění další minimálně tříleté udržitelnosti, avšak zdroje pro její financování nejsou dosud vyjasněny. Jak na úrovni jednotlivých partnerů, tak i na úrovni státu. Tento problém není jen otázkou pokračování existence výzkumných týmů, ale především udržitelnosti celé struktury a společných aktivit, které byly díky NÚVR vyvinuty. Je evidentní, že realizaci aktivit, jako jsou letní školy, kongresy, práce s pacientskými organizacemi či se středoškoláky – budoucími adepty vědeckých kariér –, nelze zajistit účelovými prostředky jednotlivých skupin bez centrální podpory.
Projekt NÚVR byl zahájen v roce 2021 a jeho cílem bylo propojit přední pracoviště v oblasti onkologického výzkumu na univerzitách a pracovištích Akademie věd ČR, posílit viditelnost a internacionalizaci naší akademické onkologie a podpořit rozvoj této oblasti. Projekt, který v soutěži získal financování v rámci výzvy Excelence Evropské unie, vedl k vytvoření rozsáhlé sítě více než 70 vědeckých týmů. Ačkoli probíhá teprve čtvrtým rokem, lze již hovořit o špičkových výsledcích řady zapojených pracovišť a stabilní konsolidaci většiny zúčastněných skupin do – u nás unikátní –integrované struktury s významným potenciálem. Úspěšnost NÚVR je uznávána nejen na národní úrovni, ale také mezinárodním hodnoticím orgánem International Supervisory and Advisory Board (ISAB). Ten ve svých hodnoticích zprávách pravidelně potvrzuje dosažené pokroky, filozofii a strategii celého konsorcia. Zároveň je ISAB velmi racionální a kritický, s podrobným vhledem do kontribuce jednotlivých skupin i partnerů.
Pro budoucí konkurenceschopnost české vědy
Obdobně jako NÚVR vznikly v České republice díky evropským prostředkům Národního plánu obnovy z výzvy Excelence další čtyři „distribuované“ národní ústavy (NIVB, NEURIN, SYRI a CarDia). Filozofie vytvoření sítí oborové akademické kompetence prokázaly, že integrovaný přístup k základnímu, aplikovanému a translačnímu výzkumu přináší značné výhody nad rámec jednotlivých participujících pracovišť. Vzhledem k těmto zkušenostem také uzavřely čtyři z pěti národních ústavů memorandum o spolupráci, které nejen podporuje efektivní vědeckou mezioborovou kooperaci, ale rovněž vytváří třeba prostor pro vzájemnou inspiraci pro dobrou praxi řešení administrativních výzev, které jsou dnes v oblasti výzkumu časté a složité.
NÚVR má přímý vliv na budoucí kvalifikované odborníky, včetně bakalářů, magistrů a doktorandů, ale také budoucích docentů a profesorů v oblasti onkologie. Jedním z klíčových aspektů úspěchu NÚVR je jeho měřitelná schopnost přitahovat a motivovat mladé talenty z České republiky i ze zahraničí. Udržitelnost NÚVR je tedy zásadní jak pro samotný výzkum, tak pro jeho vliv na vzdělávání a přípravu budoucích odborníků. Bez podpory pro odborný růst mladých i etablovaných výzkumníků riskujeme jejich demotivaci, stagnaci a celkově další ztrátu konkurenceschopnosti české vědy. Mimochodem, třeba na jednáních Rady NÚVR, zaštiťující jeho jednotlivé výzkumné programy, zaznívají i – klasicky české, ale bohužel zkušeností podložené – názory: „Zase si vymýšlejí, jak rozdělit prostředky, a pak zase přijdou s něčím jiným, jen aby se teď čerpalo a úřadovalo.“ Nechci rozebírat, kdo jsou ti pověstní „oni“, ale je zjevné, že k tomu, abychom udrželi krok s mezinárodními standardy a aspoň trochu potlačili naši tradiční domácí skepsi, je nezbytné vytvořit a udržet v čase stabilní a pro vědce napříč věkovými kategoriemi a geografiemi srozumitelnou a predikovatelnou strukturu.
Pro budoucí reputaci České republiky
Projekt NÚVR se plně shoduje s požadavky deklarovanými národními strategickými dokumenty, jako jsou třeba Národní politika výzkumu, vývoje a inovací nebo strategie RIS3. A je v souladu s prioritami, které česká vláda stanovila pro budoucnost výzkumu. Bylo by proto obtížně odůvodnitelné fakticky i politicky a kontraproduktivní jak pro výzkum v oblasti onkologie, tak obecně reputačně, pokud by byl národní ústav – vytvořený v rámci velmi stringentních požadavků výzvy a poskytovatele – po čtyřech letech jeho existence (během nichž se etabloval jako vysoce produktivní a efektivní struktura) „rozpuštěn“. Byla by to špatná zpráva o naší schopnosti a vůli racionálně organizovat vědu v rámci českého vědeckého ekosystému.
Pokud nebudeme schopni zajistit podporu pro NÚVR, riskujeme ztrátu značné části dosažených výsledků. Odpovědnost za udržitelnost NÚVR a dalších čtyř národních ústavů spočívá nejen na vědecké komunitě a kvalitě jejích výstupů, ale i na kvalitě manažerské podpory jednotlivých partnerů a na státních institucích. Nyní je čas na klíčové rozhodnutí pro zajištění stability a rozvoje celého systému. Neměli bychom ztratit směr. Jinak „po nás potopa…“
Aleksi Šedo, ředitel NÚVR