Podělte se o newsletter s kolegy! K odběru se mohou přihlásit ZDE.

Pokud se email nezobrazuje správně, využijte webovou verzi newsletteru ZDE.

Máme PP4. A co to vlastně znamená?

Podprogram 4 AZV představuje cestu k pokračování Národního ústavu pro výzkum rakoviny. „NÚVR byl vybrán ze všech kompetujících projektů jako ten nejlépe hodnocený. Z čehož mám velkou radost, protože to jasně prokazuje, že jsme vytvořili něco, co v minulosti v akademické onkologii v naší zemi nebylo,“ říká ředitel NÚVR Aleksi Šedo a dodává: „Je to bezprecedentní věc a udržení tohoto konceptu a další prokázání jeho životaschopnosti, ale hlavně potřebnosti, nás teď čeká.“  PP4 totiž není „dotace na přežití“. Je to závazek, že NÚVR bude i nadále fungovat jako kvalitně konsolidovaná multidisciplinární národní autorita a že výsledky svého fungování bude schopen parametricky 

doložit. Nejen publikacemi a projekty, ale také vzděláváním, komunikací a otevřeností vůči pacientům, státní správě a veřejnosti.  „Prostředky PP4 mohou být katalyzátorem a velmi důležitým výchozím bodem pro hledání dalších zdrojů – grantových, evropských, institucionálních i partnerských. A renomovaná, viditelně fungující síť s  jasnými cíli a měřitelnými výstupy má při takovém hledání podstatně lepší pozici než několik desítek jednotlivých týmů, byť sebelépe fungujících,“ píše v tomto vydání Newsletteru Aleksi Šedo.

Více zde

Pavel Tinka: Klinika
a výzkum kořením práce

Mám rád možnost definovat si vlastní výzkumné otázky, hledat vhodnou studijní populaci, analyzovat získaná data a výsledky následně zpracovat a publikovat. Je to proces, který mě učí trpělivosti a pečlivosti. Přináší mi uspokojení, když se podaří převést každodenní klinické zkušenosti do projektu, který může přispět k lepšímu porozumění danému problému nebo v budoucnu zlepšit péči o pacienty. Právě propojení klinické medicíny s výzkumem považuji za koření své práce.

Více zde

Vladimíra Koudeláková:

Bez nejistoty to není věda

Baví mě kombinace analytického myšlení, nových technologií a pocitu, že se podílím
na něčem, co má smysl a praktické využití. Věda nikdy úplně nekončí a je s ní spojeno hodně neúspěšných pokusů a slepých uliček, ale právě překonávání těchto překážek a hledání nových řešení je zároveň jedním z důvodů, proč je výzkum motivační. Je to náročné, někdy frustrující, ale bez této
nejistoty a neustálého hledání by to vlastně nebyla věda.

Více zde

Parallel Liquid Biopsy Analysis of miR-371a-3p and Cell-Free DNA in an Unselected Cohort of Patients With Testicular Germ Cell Tumors

 

Matouskova L, Kralova R, …, Kramarzova KS, Boublikova L. 

 

Andrology 

2026 June

 

DOI: 10.1111/andr.70283 

PMID: 42324838

Synthesis and Biological Activity of 2,6-Disubstituted and 2,6,9-Trisubstituted 7-Deazapurine Nucleobases

 

Šinkevičiūtė U, …, Džubák P, Hocek M, Hajdúch M, Tichý M.

 

ChemMedChem 

2026 August

 

DOI: 10.1002/cmdc.70419 

PMID: 42596056

FAP+ pericyte-like cells promote monocyte differentiation into tumor-associated macrophages in glioblastoma

 

Houdova Megova M, Shard C, …, Busek P, Sedo A.


Experimental & Molecular Medicine

2026 September

 

DOI: 10.1038/s12276-026-01827-8

PMID: 42722704

 

Na stopě slabin
dětských nádorů

Dětské nádory se od nádorů dospělých zásadně liší svou biologií – a právě v těchto odlišnostech mohou být ukryta jejich slabá místa. Výzkumná skupina Jana Škody, 

vedoucího Laboratoře nádorové biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, se zaměřuje na neuroblastom, dětské sarkomy a další vzácné nádory a hledá cesty, jak jejich specifické zranitelnosti využít pro cílenější a šetrnější léčbu. Nadějné možnosti vidí například v zacílení mitochondrií, novém využití již existujících léčiv nebo přesnější molekulární charakterizaci nádorů. „Řada našich přístupů může být navíc obecně přenositelná – nově například využíváme zebřičky jako model pro studium tumorigeneze a testování léčiv in vivo. V rámci NÚVR spolupracujeme hned s několika týmy, velmi úzce zejména se skupinou profesora Štěrby,“ říká J. Škoda.

Více zde

Co budeme měřit dál?

Indikátory provázejí NÚVR i do další etapy jeho fungování. V období udržitelnosti budeme nadále sledovat plnění indikátorů nastavených v rámci projektového období programu EXCELES ministerstva školství. Současně k nim přibývá nový soubor indikátorů, které odrážejí cíle Podprogramu 4 ministerstva zdravotnictví a zachycují další rozvoj NÚVR jako národní autority pro onkologický

výzkum. Nový rámec tvoří celkem 30 indikátorů pokrývajících šest klíčových oblastí – meziregionální, meziinstitucionální a mezioborová spolupráce, internacionalizace, vzdělávání, mediální prezentace a zapojování veřejnosti, expertní podpora orgánům veřejné správy a excelence výzkumu.

Více zde

Na chvíli v roli vědců

Poslední srpnový týden může vypadat různě. Šest středoškolaček a středoškoláků se ho letos rozhodlo strávit v laboratořích – experimentováním, pipetováním, mikroskopováním i analýzou dat. Druhý ročník Letní školy NÚVR je během pěti dní provedl různými oblastmi výzkumu rakoviny – od práce s nádorovými buňkami přes biochemii a vývoj léčiv až po studium změn v nádorovém genomu.

Na ÚBEO 1. LF UK si studentky a studenti vyzkoušeli práci s buněčnými kulturami glioblastomu a osteosarkomu i biochemické a mikroskopické metody využívané při studiu nádorů.

Na ÚOCHB AV ČR se pustili do syntézy kyseliny acetylsalicylové, v laboratořích ÚMCH AV ČR pak poznávali polymery a možnosti jejich využití pro cílené doručování léčiv.

Poslední den v ÚMG AV ČR izolovali DNA, připravili sekvenační knihovnu a pomocí bioinformatické analýzy pátrali po změnách v nádorovém genomu.

9,5 z 10! Takové průměrné hodnocení získala letošní Letní škola NÚVR od svých účastníků. A co nás těší možná ještě víc? Polovina uvedla, že se po absolvování letní školy o práci ve výzkumu zajímá mnohem více než před ní. Děkujeme všem, bez nichž by se letní škola neobešla – lektorkám a lektorům, partnerským pracovištím, pedagogům a hlavně našim šesti účastníkům za zvídavost, nadšení a chuť objevovat svět výzkumu!


Pět dní výzkumu v pohybu – atmosféru druhého ročníku Letní školy NÚVR zachycuje i naše video!

Novinky.cz, 10. 9. 2026

Glioblastom patří mezi nejagresivnější nádory mozku a tvoří přibližně 15 % všech primárních nádorů mozku. Medián přežití pacientů se bohužel pohybuje kolem jednoho roku. O tom, proč je léčba tohoto nádoru tak obtížná a jaké jsou nejnovější poznatky výzkumu, přišly do podcastu Neklepat! promluvit vědkyně Magdalena Houdová Megová a doktorka Tereza Šváblová z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK a NÚVR.

Sciencemag.cz, 2. 9. 2026

Akutní lymfoblastická leukemie je nejčastějším nádorovým onemocněním dětského věku a velkou většinu dětí se dnes podaří vyléčit. Výzkum se proto stále více zaměřuje na to, jak co nejdříve rozpoznat pacienty s vyšším rizikem návratu nemoci a zároveň nezatěžovat zbytečně intenzivní léčbou děti s velmi dobrou prognózou. Právě těmito otázkami se zabývá také tým Jana Trky, vedoucího Laboratorního centra CLIP při Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol a Homolka, které je součástí NÚVR.

TN.cz, 28. 8. 2026

Během letní školy NÚVR si vybraní středoškoláci vyzkoušeli práci ve špičkových laboratořích. Pod vedením zkušených vědců se podíleli na výzkumu a diagnostice nádorových onemocnění. Cílem projektu, který se letos uskutečnil podruhé, je podpořit zájem mladých o vědeckou práci.

Seznam Zprávy, 23. 8. 2026

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než dosud používané léky. Podle Lukáše Laciny z Dermatologické kliniky 1. LF UK a VFN, působícího v NÚVR, vyniká hlavně tím, že bude velmi přesně atakovat unikátní rysy pacientova nádoru.

Medical Tribune, 11. 8. 2026

Týmům Karla Součka a Jana Bouchala zapojeným do NÚVR se ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem podařilo vytvořit a podrobně charakterizovat experimentální model odvozený z cirkulujících nádorových buněk získaných z krve pacientky s metastatickým karcinomem prsu. Xenograft i navazující buněčné kultury si zachovaly tumorigenní a metastatický potenciál a umožnily testovat citlivost k protinádorové léčbě.

Novinky.cz, 11. 7. 2026

Nejčastější otázka, kterou dostává, je: Už jste vynalezl lék na rakovinu? Aleksi Šedo, ředitel NÚVR, odpovídá s úsměvem: „Už dlouho se na to chystáme.“ Neexistuje jeden lék, který by vyléčil všechna onkologická onemocnění. Ale lékaři už mají zbraně proti mnoha nádorům a vědci toto zbrojní portfolio stále rozšiřují.

Zdravotnický deník, 1. 6. 2026

Investice do vědy nejsou náklad, ale návratná investice. A bez stabilní podpory výzkumu a mladých vědců může Česko ztratit náskok v medicíně i inovacích. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to říká ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Medical Tribune, podcast Druhý názor, 26. 6. 2026

Jak si Česká republika stojí na mapě klinických studií? Hrajeme „nad svou váhovou kategorií“, nebo spíše pod ní? Máme zde stále nějakou kompetitivní výhodu? Je nějaký specifický důvod, proč by komerční subjekt měl zadat klinické hodnocení do Česka? A naopak, co je naším hlavním limitem? Na tyto otázky v podcastu Druhý názor odpovídá Regina Demlová.

Medical Tribune, podcast Druhý názor, 10. 6. 2026

Václav Liška přistupuje ke svému osobnímu boji proti onkologickým onemocněním neobyčejně komplexním způsobem – jako onkochirurg se ve FN Plzeň specializuje především na operativu nádorů zažívacího traktu. Jako vědec vede Laboratoř nádorové léčby a regenerace tkáně při plzeňské lékařské fakultě a NÚVR, která se mj. zaměřuje na posouvání možností radikality u chirurgických výkonů, především u jater.

Pokud si nepřejete odebírat tyto emaily, odhlaště se ZDE