Podělte se o newsletter s kolegy! K odběru se mohou přihlásit ZDE.

Pokud se email nezobrazuje správně, využijte webovou verzi newsletteru ZDE.

Jak si stojíme s prahovými indikátory

NÚVR má ambici stát se stabilní národní autoritou v oblasti akademické onkologie a zároveň se snaží naplňovat ambici mezinárodního přesahu. „Z hlediska státní správy bylo potřeba podívat se, kde v ČR máme skutečnou kvalitu v onkologickém výzkumu, propojit ji a vytvořit přidanou hodnotu,“ říká Pavel Doleček, náměstek ministra pro vědu a výzkum, a dodává: „Podle všech dostupných informací se tuto ambici daří naplňovat. S masarykovskou parafrází řečeno: jako se státy udržují idejemi, které stály na jejich počátku, i instituce, jako je NÚVR, by se měla udržovat svými vstupními ambicemi a myšlenkami. 

Takže pokud se podařilo skutečně vytvořit národní autoritu, a já věřím, že ano, myslím, že je mimořádně důležité, aby i do budoucna napomáhala formovat výzkumný terén.“ Ředitel NÚVR Aleksi Šedo v tomto vydání newsletteru ovšem připomíná i to, že hodnocení biomedicínské vědy v projektovém prostředí dostává konkrétní, někdy poněkud kostrbatou podobu tzv. prahových indikátorů. Jejich splnění je podmínkou k tomu, aby projekt jako celek obstál v očích poskytovatele a měl šanci na další rozvoj či podporu.

Více zde

Stjepan Uldrijan:
Přilákat do vědy mladé talenty

Již od počátku se snažíme vidět svou participaci v NÚVR nejen jako příležitost k posunu vědeckého poznání, ale také jako možnost seznámit širokou veřejnost s naším výzkumem, přilákat do vědy mladé talenty a poskytnout jim co nejlepší zázemí pro jejich další rozvoj. Zapojení studentů do výzkumu podpořeného NÚVR jim například umožňuje prakticky si vyzkoušet řadu moderních biochemických a molekulárně biologických metod.

Více zde

Karolina Škvárová Kramarzová: Myslet ve velkém!

NÚVR nám díky svému rozsahu a relativní vědecké svobodě umožnil „myslet ve velkém“, a ukázalo se jako velmi prospěšné, když byl nasměrován na vynikající výzkumné skupiny. Abychom mohli v České republice provádět špičkový výzkum, musíme se věnovat projektům s vysokým rizikem, ale také s vysokým ziskem. Takové transformativní vědecké projekty však vyžadují delší časové rámce a jejich nepřetržitá podpora je nezbytná.

Více zde

Tcf4 regulates secretory cell fate decisions in the small intestine and colon tumors: insights from transcriptomic, histological, and microbiome analyses

 

Lucie Janeckova…, Michal Kolar, Vladimir Korinek.

 

Stem Cell Research & Therapy.

2025 April

 

DOI: 10.1186/s13287-025-04280-y 

PMID: 40221753

 

FGFR2 residence in primary cilia is necessary for epithelial cell signaling

 

Alexandra Nitu…, Pavel Krejci, Michaela Bosakova.

 

Journal of Cell Biology.

2025 April 

 

DOI: 10.1083/jcb.202311030 

PMID: 40257378

 

 

Robust acute myeloid leukemia engraftment in humanized scaffolds using injectable biomaterials and intravenous xenotransplantation 

 

Daniel Bus…,  Jiri Mayer, Martin Culen.

 

Molecular Oncology.

2025 May

 

DOI: 10.1002/1878-0261.13790 

PMID: 39840700

 

 

Zeptej se vědce – na vše, co tě zajímá!

Na gymnáziu přinesla na vysvědčení z chemie třeba i trojku. V chemické rodině to prý byl určitý projev pubertálního vzdoru. ☺ 

Dneska působí v prestižním Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a v NÚVR zastupuje výzkumnou skupinu Jana Konvalinky. Kromě své vědecké práce zaměřené na vývoj cílených malých molekul a mimetik protilátek se snaží i o popularizaci a komunikaci vědeckých výsledků. V době covidové pandemie stála u zrodu internetového projektu Zeptej se vědce, jehož cílem je poskytovat ověřené informace o všem možném. Kdyby sama měla možnost zeptat se vysněného vědce, zvolila by Stephena Hawkinga. „To by byla pecka! Asi bych ničemu nerozuměla, ale věřím, že by to byl nezapomenutelný zážitek,“ říká Tereza Ormsby.

Více zde

Středoškoláci si vyzkoušeli,
jak se dělá věda!

Děkujeme všem středoškolákům a jejich učitelům za účast na našich 28 workshopech! Od ledna do června si s Martinem Sztachem, Petrem Výmolou, Michalem Kolářem a jejich kolegyněmi a kolegy vyzkoušelo práci v laboratoři asi 250 studentek a studentů ze sedmi pražských gymnázií a také z gymnázií a středních odborných škol z Kutné Hory, Příbrami, Litoměřic, Mostu, Havířova-Podlesí, Brna, Berouna a Hradce Králové. Oceněním pro lektory je vysoké hodnocení všech workshopů, s průměrným skóre 9,1 z 10! Dvě třetiny studentek a studentů navíc uvažují o práci v biomedicínském výzkumu. ☺ 

 

Pro vybrané středoškoláky, vysoce motivované a nominované jejich pedagogy, jsme pak na poslední srpnový týden připravili Letní školu NÚVR, která proběhne na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Koukněte také na

Dozvíte se, jak to na workshopech se středoškoláky probíhalo. ☺

VP5: Hlavní pokroky v translační onkologii

V uplynulých letech se týmy VP5 zabývaly mj. vytvořením databáze nových preklinických modelů jako platformy pro proof-of-concept preklinické studie, mutační a transkriptomovou analýzou lymfomů, studiem adaptačních mechanismů umožňujících přežití lymfomových buněk 

v hluboké hypoxii, využití cirkulující nádorové DNA pro diagnostiku a monitoraci lymfomů či studiem deregulace signálních kaskád u lymfomů a také novými terapeutickými přístupy k inhibici PI3K-AKT signální dráhy. Konkrétní výsledky představuje Pavel Klener, spolu s Ludmilou Boublíkovou hlavní vedoucí VP5.

Více zde

Indikátory nejsou jen publikace…

Žánrový obrázek ilustrující hodnocení průběžné zprávy NÚVR poskytovatelem… 🙈 Jedním z ukazatelů, k jejichž plnění jsme v NÚVR zavázáni, jsou i genderové aspekty ve výzkumu. Konkrétně se jedná o dva indikátory, které monitorují výsledky a výstupy zaměřené jednak na prezentaci genderového hlediska prováděného výzkumu (indikátor č. 19) a jednak na posílení relevance, resp. doplnění stávajícího poznání zohledněním genderového hlediska (indikátor č. 20). V prvním případě je potřeba podle zadání poskytovatele dodržet, aby se s pohlavím a genderem pracovalo napříč celým výzkumem jako s proměnnou. V případě druhém musí gender 

vstupovat do výzkumu  jen jako jedna z proměnných – přesto však musí být okomentován genderový rozměr výzkumu (např. v diskuzi článku). Z uvedeného komentáře poskytovatele ovšem vyplývá, že se nám tyto indikátory tak zcela plnit nedaří: „Výzkumy, na jejichž základě byly publikace připraveny, sice pracovaly se vzorky, ve kterých byli přítomni samci/muži a samice/ženy, nicméně téma pohlaví nebylo v příslušných výzkumech ani publikacích dále rozpracováno. Zajištění přítomnosti obou pohlaví ve vzorku, nakolik významné může být pro kvalitu výzkumu, není dostačující pro vykázání publikace v ukazateli č. 20.“

iRozhlas, 1. 4. 2025

Čeští výzkumníci by mohli do budoucna zpomalit růst obávaných mozkových nádorů. Vědci z NÚVR objevili, že nádorové buňky využívají speciální „dálnice“ v mozku. Ty jsou podle nich tvořené dvěma bílkovinami – kolagenem I a fibronektinem. Pokud by se vědcům podařilo v budoucnu jejich produkci v okolí nádoru zastavit, mohli by tím tak zpomalit jeho bujení. A to by následně usnadnilo jeho odstranění.

Medical Tribune, 22. 4. 2025

„V určité fázi medicínského výzkumu již nestačí testování na buněčných liniích či zvířecích modelech. V tom okamžiku je potřeba využít reálný biologický materiál,“ vysvětluje Roman Hrstka, výkonný ředitel Banky biologického materiálu MOÚ a národní koordinátor Sítě českých biobank BBMRI.cz který v MOÚ působí i jako vedoucí výzkumné skupiny zapojené v NÚVR. Zároveň dodává, že konkrétně pro potřeby výzkumných skupin NÚVR celá česká síť biobank poskytla již více než 1 500 vzorků.

iRozhlas, 15. 5. 2025

Čeští vědci z NÚVR našli způsob, jak zpomalit růst nádorů jater. U myší zablokovali protein plektin, který v buňce funguje jako jakési lepidlo, jež drží její tvar. Když se poruší, buňka změkne a ztratí svou schopnost pohybu i růstu. Výsledky výzkumu ukazují, že cílení na tento protein omezuje jak růst nádoru, tak tvorbu metastáz. Tato nová metoda by mohla znamenat významný krok v léčbě rakoviny jater.

Medical Tribune, 16. 5. 2025

V Chicagu proběhlo 25.–30. dubna výroční zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR). Téma letošního setkání znělo „Unifying Cancer Science and Medicine: A Continuum of Innovation for Impact“. Toto téma odráželo zásadní význam pokroku v oblasti výzkumu rakoviny z laboratoře k lůžku pacienta a zpět do laboratoře. V programu jsme našli i několik studií výzkumných skupin NÚVR, zaměřených na diagnostiku i léčbu nádorových onemocnění.

Ekonews, 26. 5. 2025

Označit látku za karcinogen není jednoduché. „Zařazení musí vycházet z dlouhodobého výzkumu, který se provádí na velké skupině lidí vystavené dané látce ve vyšší dávce,“ vysvětluje Pavel Rössner z Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který zároveň působí v NÚVR. Za problematické považuje plasty, protože obsahují látky, které jsou z karcinogenity podezřelé, nebo jsou hormonálními disruptory. Patří sem například ftaláty, bisfenoly a takzvané věčné chemikálie neboli PFAS.

DVTV, 15. 4. 2025

„Lidé často vůbec nevědí, že alkohol je spojený s vyšší rizikem rakoviny. Ve skutečnosti je ale zodpovědný za velké množství onemocnění, jde hlavně o nádory dutiny ústní a trávicího ústrojí, ale už jeden panák tvrdého alkoholu zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen,“ říká lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch. Souhlasí s tím, aby se varování objevilo na lahvích s alkoholem, ale samotná etiketa to nezmění, opatření by měla být komplexní. Politici se však štítí nepopulárních kroků, přestože jsou ve prospěch občanů.

29. 4. 2025

Další z cyklu podcastů o vědě proti rakovině, tentokrát o tom, jak se vědecké objevy mění v mediální titulky – a co se při tom často ztratí? Tereza Ormsby a Adéla Šimková o tom, jak odpovědně a citlivě komunikovat výsledky onkologického výzkumu veřejnosti. Probíráme mýty, chyby i naděje spojené s popularizací vědy, vliv médií na pacienty i důležitost srozumitelné, ale pravdivé komunikace. Jaká je hranice mezi popularizací a senzací? A jak mohou vědci a novináři spolupracovat lépe?

6. 5. 2025

Vyvíjet nový lék je maraton – trvá to roky, stojí miliardy, a navíc většina kandidátů nedoběhne do cíle. V této epizodě podcastů o vědě proti rakovině se s Mariánem Hajdúchem, lékařským ředitelem NÚVR, a Radkem Špíškem (SOTIO) ponoříme do fascinujícího a neúprosného světa vývoje léčiv. Jaká je cesta od laboratorního objevu až ke schválenému léku? Proč je vývoj tak drahý a kde se rodí skutečné inovace – v akademii, nebo v soukromém sektoru? Jakou roli hrají vědecké startupy a zda i Česko může mít globálně úspěšné biotechnologické firmy.

7.–9. 7. 2025

Sorbonna, Paříž

Českou část odborného programu letní školy Evropské univerzitní aliance 4EU+ plně zajišťují vědci z NÚVR. Cílem je poskytnout především pregraduálním studentům přehled o různých komponentách onkologického výzkumu s důrazem na jeho komplexnost a multidisciplinaritu.

26. 9. 2025

Praha

Také letos se NÚVR připojuje k popularizační akci, během níž se na jediný večer v roce otevírají široké veřejnosti stovky laboratoří a výzkumných institucí! Jubilejní dvacátý ročník bude provázet téma Bohatství!

24.–26. 11. 2025

Hotel NH Collection Olomouc Congress

Máme pro vás dobrou zprávu – deadline pro přihlašování abstraktů na Czech Annual Cancer Research Meeting byl prodloužen až do 1. 9. 2025! Nezapomeňte se také registrovat! Těšíme se na vás na podzim v Olomouci! 

Pokud si nepřejete odebírat tyto emaily, odhlaště se ZDE